skotská whisky, irská whiskey, americký bourbon jednosladová, obilná, míchaná i žitná whisky

TULLAMORE DEW

Whiskey Tullamore Dew se vyrábí v palírně Midleton. Původně se vyráběla v palírně Daly´s v Tullamore (1829 - 1959). V roce 1959, kdy byla palírna uzavřena, koupil značku Power´s a výroba se přesunula do jiné palírny. Potom značku koupil IDG a od něj Cantrell & Cochrane, který je součástí společnosti Allied Domecq. Slovo "Dew" v názvu značky je podle iniciálů manažera palírny z konce 19. století Daniela E. Williamse. Od roku 2014 funguje nová palírna Tullamore Dew.

» galerie obrázků palírny

Všiml jsem si jedné zajímavosti - na starších etiketách Tullamore Dew je jako rok založení uváděn 1791, kdežto na novějších je 1829. Na webových stránkách je také jako rok založení uvedeno 1829. V 60. letech 20. století, kdy původní palírna přestala fungovat, patřila značka Powers, která byla založena v roce 1791 a tento rok si dala i na etiketu Tullamore Dew.

Typy

Standarním produktem je Tullamore Dew (bez udání stáří), což je 6letá míchaná whiskey. Od roku 1996 je na trhu Tullamore Dew 12letá, také míchaná whiskey. V omezeném množství byl vyrobena míchaná whiskey Tullamore Dew Heritage, která je určena hlavně pro prodej v návštěvnickém centru. Bežná Tullamore Dew (bez udání stáří) bývá také plněna do keramických lahví. Lze se také potkat s Tullamore Dew Crock. Společnost Cadenhead stáčela do miniatur 42 letou (ročník 1948) a 41 letou (ročník 1949) pod názvem Daly´s Tullamore. Ročník 1952 (také jako Daly´s Tullamore) byl stočen do miniatur a 1 běžné lahve. Všechna tato ročníková plnění byla pálena tradičním způsobem pot still ještě ve staré palírně Daly´s.

» galerie obrázků lahví

V jedné internetové diskusi kdosi upozornil, že na zadní etiketě 12leté Tullamore Dew, je uvedena jako přísada E150. Původně jsem tomu nevěřil, ale pohled na zadní etiketu dal za pravdu diskutujícímu. Jako přísada je uvedeno E150. Označení Exxx je v mnoha zemích jednotné, oproti názvům látek či sloučenin.
To E150 mne opravdu zaujalo a pokusil jsem se o přísadách označovaných jako E zjistit něco více. Jedná se o přídatné látky (aditiva) používané v potravinách např. z důvodů chuti, vůně nebo barvy. Přestože panuje obecné podvědomí, že se jedná o výhradně syntetické látky (uměle vyrobé sloučeniny), což není pravda. Aditiva se dělí do tří skupin: přírodního původu, přírodní identická (vyrobená uměle, ale složením stejná jako přírodního původu), syntetická (v přírodě se nevyskytují nebo se vyskytují v nepatrném množství).
Označením E 1xx jsou označována barviva a E150 je karamel, takže se nejedná o nic zvláštního.

Jeden chovatel irského vlkodava, milovník dobrého tabáku a dobré whisky řešil otázku, proč je na etiketě Tullamore Dew vyobrazen irský vlkodav. Tento dotaz zaslal přímo do Tullamore Dew a podělil se se mnou o odpověď.
Irský vlkodav je považován za Irského národního psa, který má symbolizovat Irsko - vřelost, přátelství, tradice, sílu, loajalitu, nezávislost a laskavost/jemnost.
Irský vlkodav je nejvyšší známé plemeno psa. Patří do rodiny greyhoundů, do které rovněž patří Afgánský lovecký pes, Barzoj (Ruský vlkodav), Greyhound, Faraonský pes, Saluki, Skotský deerhound a řada dalších méně známých plemen.

Dnešní Irský vlkodav je potomkem Cu, psa, kterého vlastnili a cenili si náčelníci klanů a válečníci. Tito psi se objevují mnoha legendách. Používali se při lovu vlků, jelenů, losů a pomáhali svým pánům v bitvách. Současně se objevovali i v lidských obydlích, protože byli známí svým klidným a mírných chováním.
V modernější historii se vlkodavové objevují v dektretech Olivera Cromwella, které zakazovaly vyvážet Irské vlkodavy z Irska, kde byli zapotřebí k vyhlazení vlků, kteří zde představovali hrozbu. Byli natolik úspěšní, že vlci nakonec z Irska zmizeli. Od té doby začalo Irských vlkodavů ubývat, až byli v polovině 18. století skoro téměř vyhubeni. Zásluhou několika jednotlivců (zejména kapitána G.A. Grahama) bylo odchováno několik posledních exemplářů této rasy. Po uváženém křížení bylo toto plemeno zachráněno.

Jedna z legend, datovaná do roku 1210, popisuje příběh Prince z Walesu a vlkodava Gelerta. Princ z Walesu se vydal na lov a nechal svého vlkodava Gelerta, aby dohlížel na jeho malého syna. Když se vrátil, našel psa se zakrvavenou mordou. Ve chvíli, kdy nenašel svého syna, začal se obávat nejhoršího. V návalu zlosti Gelerta zabil. Vlkodavovo smrtelné vytí bylo náhle přerušeno dětským pláčem. Po té našel těla mrtvých vlků, které Gelert zabil, aby ochránil chlapce. Nezraněný chlapec si hrál opodál. Princ si uvědomil, jaké nespravedlnosti se dopustil a proto se rozhodl, nechat postavit pomník na památku svého věrného psa a plemeno se stalo národním symbolem Irska.
Další informace o vlkodavech najdete na adrese www.wolfhound.cz, odkud jsem také čerpal.

Charakteristiky

Petr KomáreK (whiskyonline.cz):

Tullamore Dew 40%:
(lahvováno 199x/2000)
Velmi světlá barva, bílé víno. Aroma nijak moc příjemné, čistící prostředky, líh, se bojím napít, že v té láhvi zůstala ta žíravina a dezinfekce, kterou to čistili a tu whiskey tam zapomněli nalít. Snažím se, snažím, ale těžko se tam hledá. Trocha sladkosti, trocha vanilky, trocha mokrého dřeva. Když odezní ta první vlna čistího prostředku s lihem, tak je aroma velmi lehké, nijaké a nezajímavé. Zprvu mdlá chuť čistícího prostředku, která později lehce zesládne a zvládne vlnu sladké vanilky, aby se v dokončení zpočátku přetahovala sladkost s čistícím prostředkem, který nakonec vyhraje a ponechá v puse nepříjemnou pachuť umělotiny. Jako tohle je hrozný pití, nudný, nezajímavý a hrozný. Už vím jaká věc mi doma chybí na ochutnávání whisky - plivátko. Tohle zkoušet je čirý masochismus, ani nevím, že jsem ujetej i tímto směrem.

Tuhle ani nejde přirovnat k ženě, takhle nudné a hrozné ženy snad ani neznám a ani moje fantazie na tu představu nestačí (a to si myslím, že jí mám docela velkou a bujnou). Být to ještě teplé, tak bych řekl, že to chutná jako teplé chc...., ty jsem ovšem ještě neochutnával, takže nevím, zda to není ještě horší.
Zní to hodně ošklivě, já vím. U žádný jsem nebyl takhle ošklivej i když byly ještě horší. Jenže tohle je známá whiskey, hodně prezentovaná a v nabídce snad všech hospod. Tímhle si pak lidi kazí názor na whisky, protože ovliněni reklamou věří tomu, že pili něco dobrého a hlavně kvalitního. Když si koupím krabicové víno za dvacku a pak se budu rozčilovat, že ten obsah chutná jak hnusnej krabicák, tak nikdo nepochopí, čemu se divím. Když si ale koupím exkluzivní víno za dva tisíce, tak mé velmi silné rozhořčení, že to chutná jak krabicák bude pochopitelné. Se té pachuti v puse vůbec nemůžu zbavit, že bych šel ochutnat ty teplé chc....? Pak se alespoň nebudu divit, proč mám v puse takovou pachuť. No, asi raději ne.
U všech se snažím najít něco pozitivního, nakonec i tady jsem našel. Když si ji dáte jako první před dalším vzorkem, tak i podprůměrný blend vám přijde jako velmi zajímavá a bohatá whisky. (3.10.2019)

V aroma opět saponát, tentokrát s citrusovou vůní a velmi jemný k vaší pokožce. Nechám ji chvíli vydýchat a dám ji ještě šanci. Čistící saponát na lihové bázi zůstává i pak, ale už je doplněný i dalšími tóny, ve spodní části tam cítím vanilku, nad ní vlhké dřevo, citrusy a trocha umělé sladkosti. Není to dobré k čuchání. V chuti bohužel nic zajímavého není. Je velmi mdlá, nudná a nevýrazná. Podobně jako vůně se nese v duchu navoněného čistícího prostředku, s trochou sladkosti, vanilky a kořenitosti. Po dokončení dlouhou zůstává chuť v puse, bohužel. Na čistící prostředek by to nechutnalo špatně, na whisky to chutná hrozně (a strašně nudně). (20.3.2021)

Tullamore Dew 40% (plnění ze 70. let 20. století):
Poznámky z ochutnávky vzorku při online ochutnávce v roce 2021:
Výrazně vońavá, až převoněná, zprvu spíše umělý dojem, pak se to zlepší, citrusy, dřevo, postupně přibyl až muškátový oříšek, začne i sládnout, potřebovala se vydýchat. Překvapivě hodně jemná, trochu nevýrazná, ale přesto ukazuje celkem hodně chutí. Lehká kořenitost, výrazné lesní ovoce, maliny, oříšky. Dokončení v duchu chuti a pomalu doznívající. Oproti vzpomínkám na aktuální je podstatně lepší, tohle by se dalo občas popíjet. (11.3.2021)

V aroma zprvu umělý saponátový dojem. Potřebuje trochu vydýchat, pak se to zlepší. Sice zůstává trochu lihovosti, ale přidají se citrusy, dřevo, muškátový oříšek a začíná sládnout. Není to žádná čichací bomba, ale také nic, do čeho bych odmítal strčit nos. V chuti celkem jemná, na základní whiskey působí i celkem bohatě. Lehká kořenitost, výrazné lesní ovoce, maliny, oříšky, sladkost. Dokončení v duchu chuti a pomalu doznívající. Pít se to celkem dá. (20.3.2021)

Tullamore Dew 40% (plnění ze začátku 90. let 20. století):
Poznámky z ochutnávky vzorku, co jsem dostal na porovnání od Zdenyho z Black Stuffu:
První dojem je spíše saponátový, ale potřebuje se rozdýchat a čas na probrání, od lahvování uběhla dlouhá doba. Když se jí nechá chvíli čas, tak se ukáže z té lepší stránky. Svěží, jemné aroma, citrusy, lehce dřevo a náznak muškátového oříšku, postupně aroma více sládne a přidávají se obilné tóny. Takové ty irské. V chuti jemná, nekonfliktní, znatelná lehká kořenitost, lesní ovoce, oříšky, znatelné dřevo, sladkost až do lehkého medu, příjemná, se stále provázející kořenitostí, až k dokončení, kde stále zůstává, zvýrazní se dřevo a sladkost s lesním ovocem. Velmi podobná (už jen podle paměti) té verzi ze 70. let. (5.4.2021)

Tullamore Dew 40%:
(lahvováno 202x)
Poznámky z ochutnávky vzorku, co jsem dostal na porovnání od Vaška z Whisky&Kilt:
Vůně je celkem jemná, základní, jednoduchá, ale přijatelná. Citrusy, vanilka, dřevo a jablko. Aroma je snaživě líbilé, ale nekonfliktní, odpovídající základní whiskey. Po nějaké době se tam začne rušivě projevovat lihovost, ovšem nikdo nečeká, že by k tomu někdo dlouho čuchal. Chuť lehká, ovocná, trocha vanilky a čokolády, trochu štiplavá, nudná, univerzálně nevýrazná, ale ničím rušivá, v hospodě pitelná. Celkově odpovídá tomu, k čemu je určena: k popíjení, nikoliv degustování - jak říká přísloví: za málo peněz, málo muziky. (20.3.2021)

Aktuální Tullamorka to měla těžké, šla na řadu po plnění z doby 199x, které mi přišlo hrozné a jeho základě tehdy vznikl docela drsné (podle mne oprávněně) hodnocení Tullamore Dew. Sice měla šanci ukázat, že je lepší, což se po horším vždy ukazuje lépe, ovšem zase už si nese dobředu očekávané, že to bude hrozné. Takže byla spíše v nevýhodě. Ale ustála to nečekaně dobře. Aroma nejstarší bylo nejbohatší, prostřední hrozné, aktuální čuchatelné a nekonfliktní, takové, jaké bych od základní whiskey čekal. V chuti velmi podobné, opět ta nejstarší byla nejzajímavější, prostřední hrozná a aktuální jasná ukázka povedeného, nenáročného, nekonfliktního, základního, komerčního pití.

Porovnání Tullamore Dew jsem přidal i do úvahy o tom, jak se whisky mění a že kdysi čtená recenze o Xleté ABC whisky vůbec nemusí odpovídat aktuální produkci - více zde

Základní Tullamore Dew je klasický příklad, kdy se značka změnila rapidně k lepšímu, ale můj dojem byl (a to velmi drsně) ovlivněn zkušeností z doby (přelom tisíciletí cca 2000), kdy ta jejich whiskey byla opravdu špatná. Zjistil jsem to jen díky tomu, že jsem chtěl udělat porovnání stejné whisky z různé doby, jinak bych si ji opravdu nedal. Trochu jsem i věřil tomu, že je aktuální verze lepší, protože mi bylo párkrát naznačeno, že moje drsné hodnocení a odmítání je až přehnané. Nakonec jsme si ujasnili, že v letech 199x byla opravdu nepitelná a moje hodnocení odpovídá. Jen já už jí znovu (až do teď) nedal šanci.

Tullamore Dew 12letá 40%:
(lahvováno 1999? - 9 249 L114)
Bál jsem se této další, hodně bál. Ale už aroma bylo podstatně příjemnější. Je tedy ve výhodě, protože po té minulé... Aroma lehce sladké, oříšky, citrusy, lehké, i docela příjemné. Chuť celkem výrazná, náznak vanilky, koření, koláč, tráva. Celkem příjemné s vanilkou a cukrovím, následně bohužel s dlohotrvající štiplavostí/pálivostí, která kazí výsledný dojem. On tedy celkový dojem není nijak extra, je to relativně nevýrazná irská whiskey, která vynikla díky té předchozí, kterou přesahuje o třídu. Tuhle by měli mít jako základní verzi a tu stávající základní prostě zahodit, zapřít a stydět se za ní.

Přirovnávat to k nikomu nebudu, to prostě nemá smysl. Takový ženský nemáte zájem potkávat, ani si je pamatovat, ani se o nich bavit. (3.10.2019)

Tullamore Dew Caribbean Rum Cask Finish 43%:
Pár poznámek z ochutnávky v roce 2018:
I když dozrávala v sudech po rumu, tak si drží z mého pohledu svůj standard. Je totiž stále o ničem. Aroma velmi lehké, až nijaké. Chuť trochu sladká, moc neslibující. Ona totiž nemá co slíbit. Je to nuda, ani nestála dál za to, snažit se o to tam něco hledat, ani za dopití nestála. A tý chuti jsem se nemohl zbavit v puse celou cestu domů. Dost výrazná chyba si jí dát na odchod pryč do deště. Negativně ovlivnila následný celkový dojem. (2.11.2018-WLP2018)

Když se nad těma whiskey zamyslím, tak by to byla silná zbraň Borise Johnsona při jednání s EU o brexitu. Nejprve jim dát ochutnat dobrou skotskou whisky a pak tu základní tulamorku. No a nastane správná chvíle pro vydírání: Jestli se nedohodneme podle nás, tak vám do EU už nepřiteče ani kapka skotské whisky, zbyde vám jenom tahle irská.

A projednou to ukončíme písničkou:
U stánku s levnou whisky
Postávaj a křivěj se jim pysky
Peníze ušetřit chtěli
A tak špatně nakoupili
Tohle pít? Už nikdy! To už nikdy neber
Za to však nemůže whisky, ale špatný výběr

Jen zahlídli svět, to zkušenost tvrdá
Tak málo se
Tak málo je lásky
(3.10.2019)

Tullamore Dew 10letá Single Malt 40%:
Poznámky z popíjené skleničky:
Nechal jsem se přesvědčit k ochutnání této 10leté single malt. Musím uznat, že je to celkem dobře pitelné, má v sobě ten nádech 12leté Tullamore (alepoň z mého pohledu), tedy to lepší a celkově v dobře přijetelné formě. Moc objektivně to hodnoti nemůžu, protože proti základní TD mám silnou averzi, takže moje hodnocení je na jednu stranu ovlivněné tím, že je to lepší než jsem čekal a současně tím, že v tom cítím tu TD (kdybych nevěděl, co piju, tak bych možná necítil). Tak jako tak, bylo to celkem pitelné. (2.2.2021)

Tullamore D.E.W. 14letá Single Malt Whiskey 41,3%
Poznámky z ochutnávky vzorku při online ochutnávce v roce 2021:
V aroma nejprve upoutá výrazná ovocnost jablka a hrušky, po chvíli převládnou spíše meruňky, vanilka se skořicí, projevuje se celkem výrazná ovocná sladkost a v pozadí dřevo. V chuti ovocnost, jablka a hrušky z vůně, trocha kořenitosti a skořice, ovocná sladkost, trocha dřeva a vanilky. Příjemně ovocně doznívá. Jemná a příjemně pitelná whiskey. (23.3.2021)

Aroma jemné, příjemné, velmi ovocné, sladká ovocnost, nejdřívě mě v nich upoutala meruňka, pak výrazná sladká čerstvě rozkrojená hruška, v pozadí sladká čokoláda. Jak na trhu, když jsou vedle sebe stánek se sladkým čerstvým ovocem a hned vedle stánek s čokoládou. Časem se zvýraznilo dřevo. V chuti sladká ovocnost, ovocný kompot, jablka, hrušky, trocha koření, skořice, vanilky a lehkého dřeva. Velmi dobře pitelné. (5.4.2021)

Michael Jackson ve své knize (Whisky - Vše, co jste dosud nevěděli) hodnotí:

Tullamore Dew 40%:
Barva: Bledě zlatá, bílé víno.
Aroma: Luční kvítí. Tráva. Sladká.
Tělo: Lehké, ale hladké.
Chuť: Obilní. Lněné semínko. Náznak koláče s kořením. Lehký sirup.
Dokončení: Citronová tráva. Schne. Lehce povzbuzuje chuť.

Jim Murray ve své knize (Průvodce světem whisky) hodnotí:

Průměrná, nevýrazná a bez charakteru. Dvanáctiletá je mnohem lepší.

v knize Svět whisky hodnotí:

Tullamore Dew 40%:
Dosti jednostranná whiskey má charakteristické pálení bourbonu, ale nic moc jiného, čím by se mohla chlubit.

Tullamore Dew 10letá 40%:
Ve vůni se spojují slad, koření a vanilka a v chuti tóny dubu a koření. Dokončení je dlouhé a suché s ostrým citronovým tónem.

Tullamore Dew 12letá 40%:
Zásadní krok vzhůru od ostatních míchnaých whiskey Tullamore. Dvanáctiletá připomíná prémiové whiskey Jameson. Je to pocta svaté trojici - kotlíkové whiskey, sherry a dubu.

Tullamore Dew 40%:
Dosti jednostranná whiskey má charakteristické pálení bourbonu, ale nic moc jiného, čím by se mohla chlubit.

Tullamore Dew 10letá 40%:
Ve vůni se spojují slad, koření a vanilka a v chuti tóny dubu a koření. Dokončení je dlouhé a suché s ostrým citronovým tónem.

Ulrike Lowis ve své knize (Whisky - Historie, Výroba, Značky) hodnotí:

Tullamore Dew 40%:
Aroma: Citrony, zelené jablko, k tomu nádech vanilky.
Chuť: Nejprve ovocná, poté se rozvíjí jemná ostrost a přidávají se tóny ožehnutého dřeva, na závěr se projevuje sladká vanilka.
Dokončení: Velmi měkké a příjemné, s nádechem marcipánu.

Tullamore Dew Special Reserve 12letá 40%:
Aroma: Oříškové, kořenité, lehké, s tóny červeného vína a citronu.
Chuť: Od počátku výrazná, intenzivní, provázená tóny sherry, vanilkou a skořicí.
Dokončení: Obsažné, tóny sherry a čokolády.

Dave Broom ve své knize (Světový atlas whisky) hodnotí:

Tullamore Dew 40%:
Aroma: Velmi svěží a travnaté, se špičkami citronu a pevnými obilnými tóny. S vodou se objevují zelené olivy, hrozny a osmahlý dub.
Chuť: Čistá. Lehčí až středně silná. Poctivá, s červenými jablky a mléčnou čokoládou.
Dokončení: Lehce kyselé.

Tullamore Dew 12letá Special Reserve 40%:
Aroma: Svěží a štědré. Ovocné a krémové. Mango, broskve a vanilka. Americký dub, karamelky, trocha zázvoru a máslové koláčky.
Chuť: Zralé ovoce, dušená rebarbora s lehkým dubovým rámem. Voda přináší černý rybíz a více dužinatého ovoce.
Dokončení: Kořenité a pevné.

Tullamore Dew Phoenix Sherry Finish 55%:
Aroma: Mechové. Džem ze zelených fíků, vařené hrušky. Široké a kompexní se sherry, likérovou čokoládou a ostružinami.
Chuť: Větší síla je kousavější tam, kde se mohla zdát příliš slabá a měkká. Sherry dodává strukturu a ořechovost. Trocha pomerančů. Rybíz.
Dokončení: Zázvor, koření.

Tullamore Dew 10letá Single Malt 40%:
Aroma: Svěží a nezralé: angrešt Sauvignon Blanstyle, trocha cukru a decentní dub. S vodou je cítit více tropického ovoce, grafit a těžká, vyzrálá ovocnost.
Chuť: Spousty ovoce: živý plot, rybíz, borůvky. Trocha broskví společně s rozinkami. Dřevo je pod kontrolou.
Dokončení: Kulaté, dlouhé a jemné.