Ochutnávky whisky 2009
27.11.2009 - Ochutnávka whisky v Brně: St Andrews Night Celebration
Od Marvina jsem dostal článek o ochutnávce whisky, která proběhla 27.11.2009 v Brně.
V pátek 27.listopadu 2009 jsme v Brně oslavili svátek svatého Ondřeje, patrona Skotska. A jak jinak než skleničkou single malt whisky a haggisem!
Ochutnali jsme tyto whisky:
1) Aberfeldy 12yo, 40%
2) Bowmore 26yo, 53,7%, stáčení Duncan Taylor
3) Ardbeg Corryvreckan, 57,1%
4) Port Charlotte PC8, 60,5%
Ochutnávka se konala prostorách kavárny „Trojka“ v Domě pánů z Kunštátu. Vzhledem k velkému počtu zájemců o ochutnávku byly nakonec zcela zaplněny, což v kombinaci s podáváním haggisu způsobilo trochu nepohodlí. Také jsme se na začátku dozvěděli špatnou zprávu - koncem roku z ekonomických důvodů končí provoz Whisky shopu v Domě pánů z Lipé. Bude fungovat jen e-shop, který bude nadále organizovat pravidelné měsíční ochutnávky. Snad v budoucnu dojde k nalezení jiných prostor.
Po ochutnávce se tradičně větší část přítomných přesunula do Whisky shopu, kde v nostalgické náladě degustace pokračovala.
Komentáře Pet k jednotlivým vzorkům:
Aberfeldy 12yo: Vůně červený rybíz, pomerančová kůra, slad. Chuť ovocná, olejnatá. Pomeranče, koření, kvasnice. Moc dobrý kousek.
Bowmore 26yo, stáčení Duncan Taylor: Ostrá alkoholová vůně, máta. Chuť brambory v popelu, pepř, rašelina. S vodou chlebová, v chuti vystoupí citrónová kůra, zázvor.
Ardbeg Corryvreckan: Vůně rašelina, sklep, červené pomeranče. Chuť výborná. Rašelina, pomeranče, grilované maso, povidla, hořká čokoláda. S vodou je víc cítit popel, mátové bonbony, rašelina trochu ustoupí.
Port Charlotte PC8: Mastná, uzená vůně, uzená makrela, sůl. Chuť čerstvě vyloupaných lískáčů. Chaluhy, sůl. Mentolové bonbony.
19.10.2009 - Ochutnávka whisky v restauraci Sonora
19.10.2009 se v restauraci Sonora uskutečnila ochutnávka whisky. Článek o této ochutnávce píšu s neplánovaným hodně velkým zpožděním a zatímco fotky z ochutnávky tu byly už 2 dny po ní, tak text až 2 měsíce po té. Omlouvám se těm, kteří na něj museli tak dlouho čekat. Bohužel ani čas moc nezlepšil celkový dojem z této ochutnávky a ten je bohužel špatný. Nejvíce bych vytknul myšlenku dvou ochutnávek současně. Přesněji řečeno - byla to pouze jedna ochutnávka, ale probíhala najednou v obou patrech restaurace a průvodce ochutnávkou tak neustále přebíhal z místa na místo, opakovat to samé té druhé půlce lidí.
Toto skoro nejvíc podle mně zkazilo dojem z celé ochutnávky. A bohužel to mělo několik průvodních jevů - bylo to odbyté, protože ochutnávka tak vlastně trvala skoro polovinu času než dříve (odříkám whisky tady u vás, zatim si ji sami ochutnejte a já to letím říkat nahoru, tak tam hotovo a teď další značku a já zase letím nahoru).
Nebyl čas na diskusi o whisky, na další povídání, takové celé odosobněné, navíc přechodama z místa na místo se ztrácela nit a nenavazovalo se na to, co se říkalo před odchodem za druhou půlkou. A zatímco dříve byl problém těchto ochutnávek, že byly příliš rychlé a občas jsem nestíhal držet krok s ostatními (což mi nevadilo) a ochutnával vzorky déle než ostatní a nové se mi mezitím stavěly do fronty, tak tentokrát byly zase prodlevy moc velké a i když ochutnávám dost pomalu a ještě si píšu poznámky, tak jsem musel stále čekat. Toto samozřejmě celou ochutnávku protáhlo a tak v závěru většina lidí odešla, aby se zvládla dostat mhd domů.
Příště bych zcela určitě doporučil nedělat dvě ochutnávky současně, ale raději udělat ve dvou termínech tu samou. A nedělat tak velkou směs druhů whisky, raději udělat menší ochutnávku zaměřenou na irskou whiskey, další na ameriku a další na ostatní. I když se člověk snaží, tak se určitému porovnávání ostatních whisky vůči skotské single malt whisky neubrání.
Drobnou výtkou, dříve jsem si jí nevšiml, což ale bylo i tím, že nebyl čas se tolik věnovat okolí, je že se během ochutnávky podává jídlo i pití. Chápu, že se to koná v restauraci, ale na druhou stranu silná vůně jídla či kávy může rušit ostatní v ochutnávání a mne tentokrát rušila.
Původně jsem Vás chtěl vyzvat, abyste se podělili o svůj názor na tuto ochutnávku a to zvláště, pokud jste na ní byli. Díky časovému odstupu to už ztrácí trochu smysl, ale uvítám i jiný pohled na celou ochutnávku. Je už přecejen možné, že jsem moc ovlivněný a pokud ochutnávka nesplńuje mojí představu, tak se mi nelíbí i když všem ostatním ano.
Whisky představené na ochutnávce: Evan Williams Single Barrel Vintage 1999 Barrel no.87 22.3.1999/14.1.2009 43,3%, Van Winkle 12y 45,2%, Nikka Whisky from the Barrel 51,4%, Tyrconnell 10y single malt Madeira Cask 46%, Greenore 15y single grain 43%, Connemara Single Cask 4.9.1992/24.6.2008 Cask no. K92/35 4330 Bottle no.046 46%, Connemara Cask Strength 57,9%, Longmorn 1994 The Secret Treasures Single Cask 26.5.1994/9.2007 Cask no.74881 Bottle no.338 (celkem 444) 43%, Glenrothes 1993 The Secret Treasures Single Cask 7.5.1993/9.2007 Cask no.6771 Bottle no.338 (celkem 442) 43%, Caol Ila 1990 The Secret Treasures Single Cask 10.4.1990/9.2007 Cask no.4721 Bottle no.312 (celkem 443) 43%, Linkwood 1985 The Secret Treasures Single Cask 26.11.1985/9.2007 Cask no.4548 Bottle no.263 (celkem 348) 43%, Teaninich 1984 The Secret Treasures Single Cask 15.11.1984/9.2007 Cask no.5950 Bottle no.583 (celkem 774) 43%, Springbank 1970 The Secret Treasures Single Cask 26.5.1970/9.2007 Cask no.1344 Bottle no.354 (celkem 489) 43%, Dallas Dhu 24y Old Malt Cask 10.1976/1.2001 50%, Port Ellen 20y Rare Malts Selection 1978/10.1998 60,90%
Přestože celkové hodnocení vyznívá spíše negativně, tak tou dobrou věcí byla možnost opět ochutnat whisky, které jsem zatím nepil.
Celkově ke vzorkům určených pro ochutnávku nemůžu mít výhrady, ochutnávky jsou zde vždy s velkým počtem vzorků často i méně známých whisky, ale tentokrát mi zde chyběla nějaká "bomba", všechny whisky byly kvalitní, ale spíše se držely průměru. Takže nakonec by to vyhrály ti Irové i když hlavně kvůli mé zvědavosti na ně a smutné bylo, že k Port Ellenu jsem se ani nedostal. Díky pomalému tempu ochutnávky jsem nestihl všechny vzorky a i když jsem si chtěl požádat o Port Ellen mimo pořadí a vychutnat si ho sám, tak nebylo komu říci a tolik drzosti, abych si ho sám nalil a napsal na účet jsem neměl.
Pár mých poznámek k ochutnávaným whisky:
• americké whiskey a japonská whisky
Začínalo se americkou whiskey. Obecně americká produkce nepatří mezi mnou preferovanou oblast, čímž ji ovšem ani tolik neznám a možná ji vynechávám neoprávněně. Dosavadni zkušenost mě ale zatím moc nepřesvědčila, abych se jí věnoval více. A nepovedlo se to ani vzorkům na této ochutnávce.
Evan Williams mě moc neoslovil, připadl mi trochu dřevitý, trochu štiplavý, voňavý a lakový a celkově spíše chudší. Prostě zcela jiný styl whisky, než mi vyhovuje.
Van Winkle dostál své dobré pověsti a jako reprezentant ameriky obstál podstatně více, příjemný a celkem bohatý bourbon, dobře vyvážený i když jsem se neubránil vzpomínce na 20-ti letou verzi, která byla ještě komplexnější.
Nikka Whisky, zástupce Japonska, byla míchanou whisky, která překvapila svými 51,4%, což není u míchaných zvykem. Ale mezi ostatními si ostudu neudělala. Byla to poctivě vyrobená whisky, dobře namíchaná, dobře vyvážená, opravdu dobře udělaná míchaná whisky, mezi míchanými bych ji zařadil i na dobré místo, ale výše zase nedosahuje.
• irská whiskey
Na Irské zástupce jsem byl zvědavý. Irsko nepatří mezi mé oblíbené oblasti. Nepopírám, že vyrobili několik opravdu skvělých whiskey, ale bohužel podstatně větší množství balastu, který se snad snaží sám sebe utopit v reklamním tvrzení že irská whiskey musí být až přehnaně jemná, nevýrazná a nudná. Takže bohužel pokud sáhnete do irské produkce náhodným výběrem, tak s největší pravděpodobností to bude špatný výběr. Pokud vás ovšem bude provádět ten správný průvodce irskou whiskey, tak ta cesta bude zcela jistě stát za to a velmi rádi si ji zopakujete. (Berte to jako můj osobní názor, prostě jsme si s Irskem nepadli do oka.)
Tyrconell splnil klasické irské očekávání - jemný, příjemný, dá se toho vypít litr, protože se to dá stále bezmyšlenkovitě popíjet, nemá to právě čím ty myšlenky upoutat a tak se příjemně pronudíte až na dno láhve. Pokud vám chutná irská whiskey, tak vám jistě chutnat bude, řekl bych, že je to dobré irské pití a v tom průměru to lepší.
Greenore byla zajímavá, bylo na ní vidět, že je jiná. Což ona je, jedná se o single grain whiskey. Dojem z té whiskey byl zajímavý, ale ovšem ne natolik, abych se k ní znovu vracel.
Connemara Single Cask na Irsko překvapila lehkým kouřem a rašelinou a tak trochu nakyslostí a přitom tam byla stále cítit ta irská jemnost. V celkovém dojmu mám stále pocit, jakoby jí prostě něco chybělo, na něco při výrobě zapomněli, není to dodělané.
Connemara Cask Strenght jako by ten minulý dojem potvrdila. Krásné silné aroma s trochou rašeliny a přitom jemností, že byste těm uváděným 57,9% neveřili. V chuti nastoupí rašelina a kouř, která překvapí, protože podle aroma by člověk čekal méně. Velmi povedená kombinace irské jemnosti a rašelinové a kouřové whisky. Z mého pohledu to nejlepší z večera.
• skotská whisky
Pak přišly na řadu skotské single malt whisky z plnění The Secret Treasures. Jednalo se o Single Cask whisky se 43%.
Longmorn předvedl standardní Speyside, bohužel jako mnoho a mnoho jiných již před ním. A někteří to zvládly lépe. Takže zapadl do průměru ze Speyside.
Glenrothes na tom byla skoro stejně. O něco málo lepší, ale celkově nevýrazná. Originální plnění mi přijde lepší a zajímavější.
Caol Ila předvedla opět klasiku značky. Více bodů navíc získala oproti dvoum předchozím pouze proto, že Islay je má oblíbená obast. Alespoň trochu se snažila zachránit závěrečný dojem, ale bohužel to se jí nepovedlo.
Na ostatní whisky už nevyšel čas a protože doprava domů taxíkem by mne stála skoro stejně co celá ochutnávka a tuto částku jsem do této ochutnávky nebyl ochoten investovat, tak jsem odešel domů. A tak se nedozvím, zda další plnění z řady The Secret Treasures držely průměr těch značek nebo již ukázaly, že se v nich skrývá i něco více. Plánované byly ještě dvě značky - Dallas Dhu a Port Ellen. Dallas Dhu jsem znal již z dřívějších ochutnávek zde a na Port Ellen nebyl, kdo by mi nalil.
Oblíbený dodatek:
Při čtení nezapomeňte na to, že chutě jsou individuální, takže whisky, co jsem já označil za skvělou, vám nemusí vůbec chutnat a obráceně. Posouzení chuti a celkového názoru na whisky ovliňuje také spousta různých věcí, od jídla, které jste jedli před ochutnávkou, přes předtím ochutnávanou whisky, dříve ochutnávanou whisky a vzpomínkou na ní, až po náladu a celkové rozpoložení. Také trvá několik let, než se člověk naučí whisky ochutnávat, takže první dojmy zapsané před několika lety se mohou výrazně lišit od dojmů aktuálních. Navíc ochutnávkové množství není zcela ideální, protože whisky která neupoutá na první dojem, se může po druhém doušku stát vaší oblíbenou. Nelze ale od každého plnění koupit celou láhev a tak whisky dostanou většinou jen jednu šanci.