značky
ochutnávky
aktuality

skotská whisky, irská whiskey, americký bourbon      jednosladová, obilná, míchaná i žitná whisky

» informace » ochutnávky » archiv 2009 

  tisk textu

Ochutnávky whisky 2009

27.11.2009 - Ochutnávka whisky v Brně: St Andrews Night Celebration

Od Marvina jsem dostal článek o ochutnávce whisky, která proběhla 27.11.2009 v Brně.

V pátek 27.listopadu 2009 jsme v Brně oslavili svátek svatého Ondřeje, patrona Skotska. A jak jinak než skleničkou single malt whisky a haggisem!

Ochutnali jsme tyto whisky:
1) Aberfeldy 12yo, 40%
2) Bowmore 26yo, 53,7%, stáčení Duncan Taylor
3) Ardbeg Corryvreckan, 57,1%
4) Port Charlotte PC8, 60,5%

Ochutnávka se konala prostorách kavárny „Trojka“ v Domě pánů z Kunštátu. Vzhledem k velkému počtu zájemců o ochutnávku byly nakonec zcela zaplněny, což v kombinaci s podáváním haggisu způsobilo trochu nepohodlí. Také jsme se na začátku dozvěděli špatnou zprávu - koncem roku z ekonomických důvodů končí provoz Whisky shopu v Domě pánů z Lipé. Bude fungovat jen e-shop, který bude nadále organizovat pravidelné měsíční ochutnávky. Snad v budoucnu dojde k nalezení jiných prostor.

Po ochutnávce se tradičně větší část přítomných přesunula do Whisky shopu, kde v nostalgické náladě degustace pokračovala.

Ochutnávka whisky 27.11.2009Ochutnávka whisky 27.11.2009Ochutnávka whisky 27.11.2009

Komentáře Pet k jednotlivým vzorkům:

Aberfeldy 12yo: Vůně červený rybíz, pomerančová kůra, slad. Chuť ovocná, olejnatá. Pomeranče, koření, kvasnice. Moc dobrý kousek.

Bowmore 26yo, stáčení Duncan Taylor: Ostrá alkoholová vůně, máta. Chuť brambory v popelu, pepř, rašelina. S vodou chlebová, v chuti vystoupí citrónová kůra, zázvor.

Ardbeg Corryvreckan: Vůně rašelina, sklep, červené pomeranče. Chuť výborná. Rašelina, pomeranče, grilované maso, povidla, hořká čokoláda. S vodou je víc cítit popel, mátové bonbony, rašelina trochu ustoupí.

Port Charlotte PC8: Mastná, uzená vůně, uzená makrela, sůl. Chuť čerstvě vyloupaných lískáčů. Chaluhy, sůl. Mentolové bonbony.

19.10.2009 - Ochutnávka whisky v restauraci Sonora

19.10.2009 se v restauraci Sonora uskutečnila ochutnávka whisky. Článek o této ochutnávce píšu s neplánovaným hodně velkým zpožděním a zatímco fotky z ochutnávky tu byly už 2 dny po ní, tak text až 2 měsíce po té. Omlouvám se těm, kteří na něj museli tak dlouho čekat. Bohužel ani čas moc nezlepšil celkový dojem z této ochutnávky a ten je bohužel špatný. Nejvíce bych vytknul myšlenku dvou ochutnávek současně. Přesněji řečeno - byla to pouze jedna ochutnávka, ale probíhala najednou v obou patrech restaurace a průvodce ochutnávkou tak neustále přebíhal z místa na místo, opakovat to samé té druhé půlce lidí.

Toto skoro nejvíc podle mně zkazilo dojem z celé ochutnávky. A bohužel to mělo několik průvodních jevů - bylo to odbyté, protože ochutnávka tak vlastně trvala skoro polovinu času než dříve (odříkám whisky tady u vás, zatim si ji sami ochutnejte a já to letím říkat nahoru, tak tam hotovo a teď další značku a já zase letím nahoru).

Ochutnávka whisky 19.10.2009Evan Williams Single Barrel Vintage 1999 Barrel no.87 22.3.1999/14.1.2009 43,3%Van Winkle 12y 45,2%Nikka Whisky from the Barrel 51,4%Tyrconnell 10y single malt Madeira Cask 46%

Nebyl čas na diskusi o whisky, na další povídání, takové celé odosobněné, navíc přechodama z místa na místo se ztrácela nit a nenavazovalo se na to, co se říkalo před odchodem za druhou půlkou. A zatímco dříve byl problém těchto ochutnávek, že byly příliš rychlé a občas jsem nestíhal držet krok s ostatními (což mi nevadilo) a ochutnával vzorky déle než ostatní a nové se mi mezitím stavěly do fronty, tak tentokrát byly zase prodlevy moc velké a i když ochutnávám dost pomalu a ještě si píšu poznámky, tak jsem musel stále čekat. Toto samozřejmě celou ochutnávku protáhlo a tak v závěru většina lidí odešla, aby se zvládla dostat mhd domů.

Příště bych zcela určitě doporučil nedělat dvě ochutnávky současně, ale raději udělat ve dvou termínech tu samou. A nedělat tak velkou směs druhů whisky, raději udělat menší ochutnávku zaměřenou na irskou whiskey, další na ameriku a další na ostatní. I když se člověk snaží, tak se určitému porovnávání ostatních whisky vůči skotské single malt whisky neubrání.
Drobnou výtkou, dříve jsem si jí nevšiml, což ale bylo i tím, že nebyl čas se tolik věnovat okolí, je že se během ochutnávky podává jídlo i pití. Chápu, že se to koná v restauraci, ale na druhou stranu silná vůně jídla či kávy může rušit ostatní v ochutnávání a mne tentokrát rušila.

Původně jsem Vás chtěl vyzvat, abyste se podělili o svůj názor na tuto ochutnávku a to zvláště, pokud jste na ní byli. Díky časovému odstupu to už ztrácí trochu smysl, ale uvítám i jiný pohled na celou ochutnávku. Je už přecejen možné, že jsem moc ovlivněný a pokud ochutnávka nesplńuje mojí představu, tak se mi nelíbí i když všem ostatním ano.

Greenore 15y single grain 43%Connemara Single Cask 4.9.1992/24.6.2008 Cask no. K92/35 4330 Bottle no.046 46%Connemara Cask Strength 57,9%Longmorn 1994 The Secret Treasures Single Cask 26.5.1994/9.2007 Cask no.74881 Bottle no.338 (celkem 444) 43%Glenrothes 1993 The Secret Treasures Single Cask 7.5.1993/9.2007 Cask no.6771 Bottle no.338 (celkem 442) 43%

Whisky představené na ochutnávce: Evan Williams Single Barrel Vintage 1999 Barrel no.87 22.3.1999/14.1.2009 43,3%, Van Winkle 12y 45,2%, Nikka Whisky from the Barrel 51,4%, Tyrconnell 10y single malt Madeira Cask 46%, Greenore 15y single grain 43%, Connemara Single Cask 4.9.1992/24.6.2008 Cask no. K92/35 4330 Bottle no.046 46%, Connemara Cask Strength 57,9%, Longmorn 1994 The Secret Treasures Single Cask 26.5.1994/9.2007 Cask no.74881 Bottle no.338 (celkem 444) 43%, Glenrothes 1993 The Secret Treasures Single Cask 7.5.1993/9.2007 Cask no.6771 Bottle no.338 (celkem 442) 43%, Caol Ila 1990 The Secret Treasures Single Cask 10.4.1990/9.2007 Cask no.4721 Bottle no.312 (celkem 443) 43%, Linkwood 1985 The Secret Treasures Single Cask 26.11.1985/9.2007 Cask no.4548 Bottle no.263 (celkem 348) 43%, Teaninich 1984 The Secret Treasures Single Cask 15.11.1984/9.2007 Cask no.5950 Bottle no.583 (celkem 774) 43%, Springbank 1970 The Secret Treasures Single Cask 26.5.1970/9.2007 Cask no.1344 Bottle no.354 (celkem 489) 43%, Dallas Dhu 24y Old Malt Cask 10.1976/1.2001 50%, Port Ellen 20y Rare Malts Selection 1978/10.1998 60,90%

Caol Ila 1990 The Secret Treasures Single Cask 10.4.1990/9.2007 Cask no.4721 Bottle no.312 (celkem 443) 43%Linkwood 1985 The Secret Treasures Single Cask 26.11.1985/9.2007 Cask no.4548 Bottle no.263 (celkem 348) 43%Teaninich 1984 The Secret Treasures Single Cask 15.11.1984/9.2007 Cask no.5950 Bottle no.583 (celkem 774) 43%Springbank 1970 The Secret Treasures Single Cask 26.5.1970/9.2007 Cask no.1344 Bottle no.354 (celkem 489) 43%Dallas Dhu 24y Old Malt Cask 10.1976/1.2001 50%Port Ellen 20y Rare Malts Selection 1978/10.1998 60,90%

Přestože celkové hodnocení vyznívá spíše negativně, tak tou dobrou věcí byla možnost opět ochutnat whisky, které jsem zatím nepil.
Celkově ke vzorkům určených pro ochutnávku nemůžu mít výhrady, ochutnávky jsou zde vždy s velkým počtem vzorků často i méně známých whisky, ale tentokrát mi zde chyběla nějaká "bomba", všechny whisky byly kvalitní, ale spíše se držely průměru. Takže nakonec by to vyhrály ti Irové i když hlavně kvůli mé zvědavosti na ně a smutné bylo, že k Port Ellenu jsem se ani nedostal. Díky pomalému tempu ochutnávky jsem nestihl všechny vzorky a i když jsem si chtěl požádat o Port Ellen mimo pořadí a vychutnat si ho sám, tak nebylo komu říci a tolik drzosti, abych si ho sám nalil a napsal na účet jsem neměl.

Pár mých poznámek k ochutnávaným whisky:

• americké whiskey a japonská whisky

Začínalo se americkou whiskey. Obecně americká produkce nepatří mezi mnou preferovanou oblast, čímž ji ovšem ani tolik neznám a možná ji vynechávám neoprávněně. Dosavadni zkušenost mě ale zatím moc nepřesvědčila, abych se jí věnoval více. A nepovedlo se to ani vzorkům na této ochutnávce.

Evan Williams mě moc neoslovil, připadl mi trochu dřevitý, trochu štiplavý, voňavý a lakový a celkově spíše chudší. Prostě zcela jiný styl whisky, než mi vyhovuje.

Van Winkle dostál své dobré pověsti a jako reprezentant ameriky obstál podstatně více, příjemný a celkem bohatý bourbon, dobře vyvážený i když jsem se neubránil vzpomínce na 20-ti letou verzi, která byla ještě komplexnější.

Nikka Whisky, zástupce Japonska, byla míchanou whisky, která překvapila svými 51,4%, což není u míchaných zvykem. Ale mezi ostatními si ostudu neudělala. Byla to poctivě vyrobená whisky, dobře namíchaná, dobře vyvážená, opravdu dobře udělaná míchaná whisky, mezi míchanými bych ji zařadil i na dobré místo, ale výše zase nedosahuje.

Etiketa Evan Williams Single Barrel Vintage 1999 Barrel no.87 22.3.1999/14.1.2009 43,3%Etiketa Evan Williams Single Barrel Vintage 1999 Barrel no.87 22.3.1999/14.1.2009 43,3% (zadní etiketa)Etiketa Van Winkle 12y 45,2%Etiketa Nikka Whisky from the Barrel 51,4%

• irská whiskey

Na Irské zástupce jsem byl zvědavý. Irsko nepatří mezi mé oblíbené oblasti. Nepopírám, že vyrobili několik opravdu skvělých whiskey, ale bohužel podstatně větší množství balastu, který se snad snaží sám sebe utopit v reklamním tvrzení že irská whiskey musí být až přehnaně jemná, nevýrazná a nudná. Takže bohužel pokud sáhnete do irské produkce náhodným výběrem, tak s největší pravděpodobností to bude špatný výběr. Pokud vás ovšem bude provádět ten správný průvodce irskou whiskey, tak ta cesta bude zcela jistě stát za to a velmi rádi si ji zopakujete. (Berte to jako můj osobní názor, prostě jsme si s Irskem nepadli do oka.)

Tyrconell splnil klasické irské očekávání - jemný, příjemný, dá se toho vypít litr, protože se to dá stále bezmyšlenkovitě popíjet, nemá to právě čím ty myšlenky upoutat a tak se příjemně pronudíte až na dno láhve. Pokud vám chutná irská whiskey, tak vám jistě chutnat bude, řekl bych, že je to dobré irské pití a v tom průměru to lepší.

Greenore byla zajímavá, bylo na ní vidět, že je jiná. Což ona je, jedná se o single grain whiskey. Dojem z té whiskey byl zajímavý, ale ovšem ne natolik, abych se k ní znovu vracel.

Connemara Single Cask na Irsko překvapila lehkým kouřem a rašelinou a tak trochu nakyslostí a přitom tam byla stále cítit ta irská jemnost. V celkovém dojmu mám stále pocit, jakoby jí prostě něco chybělo, na něco při výrobě zapomněli, není to dodělané.

Connemara Cask Strenght jako by ten minulý dojem potvrdila. Krásné silné aroma s trochou rašeliny a přitom jemností, že byste těm uváděným 57,9% neveřili. V chuti nastoupí rašelina a kouř, která překvapí, protože podle aroma by člověk čekal méně. Velmi povedená kombinace irské jemnosti a rašelinové a kouřové whisky. Z mého pohledu to nejlepší z večera.

Etiketa Tyrconnell 10y single malt Madeira Cask 46%Etiketa Tyrconnell 10y single malt Madeira Cask 46% (zadní etiketa)Etiketa Greenore 15y single grain 43%Etiketa Connemara Single Cask 4.9.1992/24.6.2008 Cask no. K92/35 4330 Bottle no.046 46%Etiketa Connemara Cask Strength 57,9%

• skotská whisky

Pak přišly na řadu skotské single malt whisky z plnění The Secret Treasures. Jednalo se o Single Cask whisky se 43%.

Longmorn předvedl standardní Speyside, bohužel jako mnoho a mnoho jiných již před ním. A někteří to zvládly lépe. Takže zapadl do průměru ze Speyside.

Glenrothes na tom byla skoro stejně. O něco málo lepší, ale celkově nevýrazná. Originální plnění mi přijde lepší a zajímavější.

Caol Ila předvedla opět klasiku značky. Více bodů navíc získala oproti dvoum předchozím pouze proto, že Islay je má oblíbená obast. Alespoň trochu se snažila zachránit závěrečný dojem, ale bohužel to se jí nepovedlo.

Na ostatní whisky už nevyšel čas a protože doprava domů taxíkem by mne stála skoro stejně co celá ochutnávka a tuto částku jsem do této ochutnávky nebyl ochoten investovat, tak jsem odešel domů. A tak se nedozvím, zda další plnění z řady The Secret Treasures držely průměr těch značek nebo již ukázaly, že se v nich skrývá i něco více. Plánované byly ještě dvě značky - Dallas Dhu a Port Ellen. Dallas Dhu jsem znal již z dřívějších ochutnávek zde a na Port Ellen nebyl, kdo by mi nalil.

Etiketa Longmorn 1994 The Secret Treasures Single Cask 26.5.1994/9.2007 Cask no.74881 Bottle no.338 (celkem 444) 43%Etiketa Glenrothes 1993 The Secret Treasures Single Cask 7.5.1993/9.2007 Cask no.6771 Bottle no.338 (celkem 442) 43%Etiketa Caol Ila 1990 The Secret Treasures Single Cask 10.4.1990/9.2007 Cask no.4721 Bottle no.312 (celkem 443) 43%Etiketa Linkwood 1985 The Secret Treasures Single Cask 26.11.1985/9.2007 Cask no.4548 Bottle no.263 (celkem 348) 43%Etiketa Teaninich 1984 The Secret Treasures Single Cask 15.11.1984/9.2007 Cask no.5950 Bottle no.583 (celkem 774) 43%

Oblíbený dodatek:

Při čtení nezapomeňte na to, že chutě jsou individuální, takže whisky, co jsem já označil za skvělou, vám nemusí vůbec chutnat a obráceně. Posouzení chuti a celkového názoru na whisky ovliňuje také spousta různých věcí, od jídla, které jste jedli před ochutnávkou, přes předtím ochutnávanou whisky, dříve ochutnávanou whisky a vzpomínkou na ní, až po náladu a celkové rozpoložení. Také trvá několik let, než se člověk naučí whisky ochutnávat, takže první dojmy zapsané před několika lety se mohou výrazně lišit od dojmů aktuálních. Navíc ochutnávkové množství není zcela ideální, protože whisky která neupoutá na první dojem, se může po druhém doušku stát vaší oblíbenou. Nelze ale od každého plnění koupit celou láhev a tak whisky dostanou většinou jen jednu šanci.

Etiketa Springbank 1970 The Secret Treasures Single Cask 26.5.1970/9.2007 Cask no.1344 Bottle no.354 (celkem 489) 43%logo The Secret TreasuresZadní etiketa The Secret TreasuresEtiketa Dallas Dhu 24y Old Malt Cask 10.1976/1.2001 50%Etiketa Port Ellen 20y Rare Malts Selection 1978/10.1998 60,90%

na začátek stránky

18.3.2009 - Ochutnávka whisky - Hledání ztracených pokladů - Ochutnávka whisky ze zaniklých palíren

Ochutnávka whisky 18.3.2009Březnová ochutnávka, která se konala již standardně ve Whiskérii v pražské Jindřišské věži, se věnovala whiskám, které nejspíše již znovu neochutnáte. Nejenže palírny již nevyrábějí a nejspíše nikdy znovu vyrábět nebudou, takže zásoby této whisky se stále tenčí a tenčí. Navíc se jednalo o plnění od nezávislých stáčíren, takže pravděpodobnost, že narazíte na whisky ze stejného sudu, je velmi malá. Označení "ztracený poklad" tedy opravdu sedí a to bez ohledu na to, zda vám ochutnávaná whisky zachutnala či ne.

Ochutnávalo se: Linlithgow (Lowland) - 1982, Carn Mor - Celebration of the Cask, 6.10.1982/2.6.2008, 61,8%, Cask sherry butt (refill) no. 2220, láhev 141/582, Dallas Dhu (Speyside) - 27y, Duncan Taylor, 4.1981/9.2008, 55,1%, Cask Strength, oak cask no. 389, láhev 232/324, Brora (Highland) - 1982, Gordon & MacPhail Connoisseurs Choice, 1.1982/2.2006, 43%, Refill Sherry Butts, Port Ellen (Islay) - 25y, Signatory Vintage - Cask Strength Collection, 11.11.1982/20.12.2007, 57%, Refill Sherry Butt cask no.2847, láhev 88/417.

Ochutnávka whisky 18.3.2009Ochutnávka whisky 18.3.2009Ochutnávka whisky 18.3.2009Ochutnávka whisky 18.3.2009

Ochutnávané whisky spojuje nejen to, že palírny dnes již nevyrábí, ale i rok plnění je skoro stejný - 1982: Linlithgow, Brora a Port Ellen, 1981: Dallas Dhu. Palírny také spojuje rok ukončení jejich provozu - 1983. Stáří ochutnávných whisky bylo od 24 let do 27 let.

Ochutnávka whisky 18.3.2009Linlithgow 1982 Carn Mor 6.10.1982/2.6.2008 61,8%Dallas Dhu 27y Duncan Taylor 4.1981/9.2008 55,1%

Když jsme u toho stáří whisky, tak přidám dvě myšlenky, které mě v této souvislosti napadly.

U whisky neplatí, že čím starší tím lepší. Po určité době se může stát, že pobyt v sudu přestává whisky prospívat a začíná jí spíše škodit. Při zrání v sudu se whisky postupně odpařuje a klesá také procento alkoholu. V nejhorším případě se tak může stát, že po dlouholetém zrání je v sudu ke stočení jen pár lahví destilátu, který již nemá v "sudové síle" ani povinných alespoň 40% (proto jsem nepoužil slovo whisky) a chutí připomíná vylouhované dřevo. To je už pesimistický pohled, ale i takováto whisky se může ocitnout na trhu, její cena bude velmi vysoká, možná se i všechna prodá, ale většina lahví nebude nidky otevřena a skončí v různých sbírkách a aukcích. Abych nebyl jen takový pesimista, tak samozřejmě existují i výborné staré a velmi staré whisky (i když neočekávám, že někdy budu mít možnost je ochutnat). Obecně se hovoří o "maximálním doporučené stáří" 25 až 30 let. Je třeba ale nezapomenout, že každá whisky má svůj vrchol jinde a tak whisky skvělá v 15-ti letech může být jako 25-ti letá již horší.

Druhou myšlenkou je vzpomínka, jak člověk tomu číslu či datu přiřazuje vysokou hodnotu. Když jsem s whisky začínal, tak si člověk hodně považoval těch 12-ti letých blendů a starší považoval skoro za nedostupné. Později u single malt, kde už je stáří 12 let celkem běžné, se začíná člověk dívat po hranici 20 a 30 let. Další číselné řady jsou již moc drahé a tak hledá další "magické" číslo - whisky starší než já (stárnu a tloustnu ovšem rychleji, než tloustne moje bankovní konto) či whisky destilovanou (narozenou) dříve než já (taky ovšem platí stejná myšlenka o stárnutí mém a tloustnutí mého konta). Naštěstí postupem času člověk přijde na to, že stáří není na whisky to nejpodstatnější.

Brora 1982 Gordon & MacPhail Connoisseurs Choice 1.1982/2.2006 43%Port Ellen 25y Signatory Vintage Cask Strength Collection 11.11.1982/20.12.2007 57%Port Ellen 25y Signatory Vintage Cask Strength Collection 11.11.1982/20.12.2007 57%

Moje dojmy z této ochutnávky byly poněkud smíšené. Na jednu stranu víte, že ochutnáváte whisky, kterou již nikdy neochutnáte, víte že je to whisky ze skvělých palíren. Současně si uvědomujete, že se jedná o nezávislá plnění, která mohou na jednu stranu ukázat to nejlepší z dané palírny, ale na druhou takováto whisky nemusí odpovídat standardnímu charakteru palírny. Zatímco od těchto faktorů se lze při ochutnávce odprostit, tak velký problém mi činí odprostit se od mého očekávání, když danou whisky znám, sice z jiného plnění a mám k ní nějaký vztah.

Etiketa Linlithgow 1982 Carn Mor 6.10.1982/2.6.2008 61,8%Etiketa Dallas Dhu 27y Duncan Taylor 4.1981/9.2008 55,1%Etiketa Brora 1982 Gordon & MacPhail Connoisseurs Choice 1.1982/2.2006 43%Etiketa Brora 1982 Gordon & MacPhail Connoisseurs Choice 1.1982/2.2006 43% (zadní etiketa)

Linlithgow z Lowland byla první ochutnávanou whisky. Whisky z Lowland nepatří mezi mnou preferované, ale i v této oblasti mě už pár whisky zaujalo a příjemně překvapilo. Aroma ochutnávané whisky slibovalo klasickou dobrou whisky z Lowland. V chuti ovšem byla jistá kořenitost až pálivost, která mi nevyhovovala.

Dallas Dhu předvedla kvalitní reprezentaci oblasti Speyside. Příjemná, sladová whisky ze Speyside, dobře vyvážená a dobře pitelná, jemná, sladová, s lehkou mátou. Rád si dám velmi dobrou whisky ze Speyside, ale většinu si užiju při ochutnávce, ale v paměti mi natrvalo nezůstávají.

Brora pro mne byla trochu zklamáním. Což bylo škoda. Aroma krásně vyvážené, bohaté, lehké, s trochou moře, květinové. V chuti byla překvapivě jemná, v chuti má bohatost slibovanou od aroma, krásně vyvážená. Bohužel můj dojem byl ovlivněn tím, že jsem pil již jiné skvělé plnění této whisky a tak jsem měl předem určitá očekávání.

Port Ellen mělo také jiný charakter, než "klasická" plnění z této palírny. Bylo ale natolik zajímavé, že zaujalo. I když jsem pil už "lepší" Port Ellen, tak tento mi také zachutnal. Dal by se charakterizovat označením - krásně provedený, zkapalnělý, stočený a lahvovaný kouř s rašelinou. Aroma bylo silně rašelinové, ale příjemně a lákavě, byla tam cítit i trochu sladkost a možná medicínckost (ale ta je sporná, protože nevím, zda tam byla opravdu, či zda jsem ji tam čekal a tak jí tam i cítil). Chuť se nesla ve znamení kouře, zkapalnělého kouře, dlouhého a hlubokého. Celkově byla krásně zaoblená a nebyla tak drsná, jak by se u Port Ellenu očekávalo.

Etiketa Port Ellen 25y Signatory Vintage Cask Strength Collection 11.11.1982/20.12.2007 57%Etiketa Port Ellen 25y Signatory Vintage Cask Strength Collection 11.11.1982/20.12.2007 57%

21.1.2009 - Ochutnávka whisky - Není Laphroaig jako Laphroaig

Ochutnávka whisky 21.1.2009Ve Whiskérii v pražské Jindřišské věži se konala další ochutnávka pořádaná Václavem Routem. Ochutnávala se whisky Laphroaig a ochutnávka nesla název "Není Laphroaig jako Laphroaig", což plně vystihovalo ochutnávané vzorky. Úvod ochutnávky se jako vždy věnoval informacím o palírně, značce Laphroaig a zde vyráběné whisky.

Zatímco dříve se o Single Malt Whisky Clubu mluvilo předběžně, tak tentokrát již bylo možné i vyplnit příhlášky do klubu. Více informací si můžete přečíst na stránkách klubu či se zeptat na příští ochutnávce.

Ochutnávka whisky 21.1.2009Ochutnávka whisky 21.1.2009Ochutnávka whisky 21.1.2009Ochutnávka whisky 21.1.2009

Před ochutnávkou jsem nevěděl, co si mám pod názvem "Není Laphroaig jako Laphroaig" představit. Samozřejmě, že se různé verze od sebe liší, ale rozdíly připravené pro tuto ochutnávku byly opravdu zajímavé. Opět jsem si potvrdil, že nezávislá plnění u značek, které jsou skvělé již v originálním plnění, se ne vždy povedou. (Je to samozřejmě velmi zjednodušené, ale právě třeba u Laphroaigu mi nezávislá plnění, která jsem pil, připadla jako nepovedená, nebo třeba u Highland Park jsem potkal skvělá originální plnění, jedno skvělé nezávislé a několik nepovedených nezávislých, ale každý máme jiné chutě, tak to berme jen jako osobní postřeh. Zcela určitě to nedávali na trh jako nepovedené plnění.)

Plnění od Cadenhead´s bylo spíše horším překvapením, které vedlo až k diskusi, zda je to opravdu Laphroaig (diskuse o očekávané chuti a překvapení při ochutnání, nikoliv zpochybnění důvěryhodnosti firmy Cadenhead).

Ochutnávka whisky 21.1.2009Ochutnávka whisky 21.1.2009Ochutnávka whisky 21.1.2009

Laphroaig Duke of Rothesay - plnění pro prince Charlese bylo dalším překvapením. Ti co Laphroaig znají, tak vědí, že je to velmi výrazná whisky a mnoho lidí si k ní pro její drsnost a výraznost nikdy nezíská kladný vztah. Osobně mám Laphroaig rád (i když ne od první chvíle, trochu to trvalo, než jsem k němu našel cestu), k princi Charlesovi žádný vztah nemám (popravdě rečeno, maximálně vím kdo to je, tím mé znalosti o něm zcela končí), ale byl mi sympatický, že mu chutná stejná whisky. Po ochutnání plnění Duke of Rothesay již tyto mé sympatie skončily. To není whisky pro prince, ale spíše pro princezny. (Nyní je náš vzájemný vztah oboustranně neutrální, není zase důvod aby mi byl nesympatický, jen proto, že mu chutná jiná whisky než-li mně, jen s tím rozdílem, že on, na rozdíl ode mne, o mně nidky ani neslyšel. :)

Laphroaig LP1 Elements of Islay byla příjemným překvapení, abychom nekončili jen samým zklamáním. První dva vzorky neopomíjím, ale jedná se o známé whisky, takže moc překvapení přinést nemohly a trochu mi tam chyběl ten původně avízovaný Quater Cask, který patří k mým oblíbeným.

Laphroaig 10y 40%Laphroaig 10y Original Cask Strength 55,7%

Laphroaig je moje oblíbená whisky. Sice poprvé mi opravdu nezachutnala, ale po delším čase, nových vědomostech, dalších poznaných značkách, jsem ji potkal znovu a už jsme si padli do oka. Začínal jsem jako většina na 10-ti leté.

Desítka je taková přímočařejší, trochu jednodušší a vyvalí to prostě všechno natvrdo. Kouřová medicínská vůně s trochou ovoce a rašeliny , přejde v odpovídající chuť - rašelina, sůl, kouř a skončí dlouhým koncem. Na pozadí toho všeho se i při těchto ostrých a výrazných vůních a chutích drží trochu ovocné sladkosti. Při diskusi o aroma této whisky, o kouři a ovoci padlo hezké přirovnání - jako když si sednete do ovocného sadu a zapálíte ho.

10-ti letá Cask strength mě překvapila už v prvním dojmu, aroma bylo oproti 10y jemnější (díky sudové síle jsem spíše očekával ránu do nosu), sice trochu uzavřené, ale jinak klasicky Laphroaigové. V chuti jsem již tu očekávanou ránu dostal, po odeznění se vynoří rašelina, ovoce, trochu té sladkosti i slanosti. Zvláště v závěru se mi ta slanost projevila.

O zklamání z plnění od Cadenhead jsem psal již o odstavec výše. Samozřejmě v jeho neprospěch hrálo hodně věcí - byla to ochutnávka whisky Laphroaig, takže očekáváte Laphroaig, desítkama jste již dobře naladěn a očekáváte další příval kouře, rašeliny, nemocnice a ono nic. Ve velmi lehké medicínskosti, ale opravdu velmi lehké, k vám ze sklenice přijde slad, med, mořské řasy. Tohle prostě nebyl Laphroaig, tak jak ho čekáme, možná by na jiné ochutnávce mezi jinými whisky dopadl lépe, ale taky skončil v mém pomyslném žebříčku jako poslední. Nepomohlo mu ani zlepšení při druhém dojmu.

Laphroaig 12y Cadenhead´s 1994/11.2006 láhev č.354 46%Laphroaig LP1 Elements if Islay 58,8%Laphroaig Duke of Rothesay Edition 1995 Vintage 40%

To, že Laphroaig LP1 byla příjemným překvapením už možná víte z horního odstavce, ale moje dojmy ještě neznáte. První dojem byl dobrý i když v něm byly trochu obavy. Ono to aroma bylo celkově jemné až trochu voňavé, ale naštěstí bylo Laphroaigové, byla tam rašelina i kouř, ovoce i trochu sladké, ovšem kouř a rašelina nebyly tak výrazné. Skoro docela dobrá voňavka s názvem Laphroaig. Je ovšem otázka, kdo by se tím voněl, spíš by to každý raději hned vypil. V očekávání tedy spíše jemnějšího pití, jsem byl probodnut tvrdým, ostrým, ovšem krásně čistým nárazem rašeliny. Síla s jakou to udeřilo mě zaskočila, po spíše jemnější vůni přišla nečekaně s velkou silou, ale byla v tom cítit ta ostrost i čistota. Dalším opět krásně provedeným dojmem byla dubová suchost s jakou přecházela po jazyku. Po vzpamatování se dalo v chuti najít i trochu té ovocné chuti a sladkosti, já ji tedy vnímal spíše až v dlouhém závěru s lehkou kořenitostí a všudypřítomnou rašelinou.

O Duke of Rothesay jsem zklamaně psal již výše. Na mne to působilo jako zjemnělý Laphroaig, kde prostě všechno bylo moc jemné a voňavé. Mě to tak rozladilo, že mi i unikly vůmě a chutě této whisky. Můj obyčejný jazyk a nos nejsou pro tuto whisky dostatečně jemné. Spíš než pro prince, bych ji doporučil pro princezny. V méně kritických hodnoceních zaznělo označení "Laphroaig pro aristokraty". Já se raději budu ale držet té "dřevorubecké" desítky a na "slavnostní chvíle" si ponechám Quater Cask.

Etiketa Laphroaig 10y 40%Etiketa Laphroaig 10y Original Cask Strength 55,7%Etiketa Laphroaig 12y Cadenhead´s 1994/11.2006 láhev č.354 46%Etiketa Laphroaig 12y Cadenhead´s 1994/11.2006 láhev č.354 46% (zadní etiketa)

Tasting notes Václava Routa:
(zatím nekompletní, snad bude doplněno)

Laphroaig 10 let 43%
Barva: plná, zlatá
Aroma: výrazně kouřová, nezaměnitelný „medicínský“ charakter, mořské řasy, lehký náznak ovocné sladkosti.
Chuť: mořská jodizovaná sůl, rašelina, dubová suchost, olejovitá, na pozadí lehce sladká s velmi jemným nádechem vanilky.
Dokončení: výrazně dlouhé, plné, suché a ostré.
Laphroaig LP1, 55,8%
Barva: světle zlatá
Aroma: na Laphroaig jemnější, dřevěný popel a kouř, čerstvé rostlinné tóny s náznakem sladkého sirupu, výrazná, ale nikoliv dominantní rašelina, přidáním vody vyniknou lehké citrusové tóny a mátové tóny a velmi lehce na pozadí skořice
Chuť: mohutná, komplexní, výrazně rašelinový charakter příjemně vyhlazený zralým ovocem, sladké a nakouřené cereálie, lehounce lékořice, marcipán, ale ve výsledku – destilovaná rašelina!
Dokončení: velmi dlouhé, teplé a kořenité a samozřejmě rašelinovité.

Etiketa Laphroaig LP1 Elements if Islay 58,8%Etiketa Laphroaig Duke of Rothesay Edition 1995 Vintage 40%Etiketa Laphroaig Duke of Rothesay Edition 1995 Vintage 40% (zadní etiketa)

na začátek stránky

text: petr komárek | web: fafík | datum poslední úpravy textu: 08.12.2011