» informace » ochutnávky » archiv 2022
Ochutnávky whisky 2008
3.12.2008 - Ochutnávka whisky - Balblair
Tentokrát se ochutnávka konala ve Whiskérii v pražské Jindřišské věži. Musím říci, že jsem si to nedokázal předem představit, z venku mi ta věž vždy připadala relativně malá a tak jsem měl strach z prostoru i celkového místa. A byl jsem velmi příjemně překvapen. Jak prostorem ve kterém ochutnávka probíhala, tak i samotnou Whiskérií. Whisky Balblair byla také příjemná. Byl tam i ročník 1965, ale pouze k podívání či zakoupení, k ochutnání nebyl. Nad tímto ročníkem také proběhla úvaha, že začíná být čím dál těžší zakoupit láhev starší než jsme my. A to ze všech pohledů, ať je stáří whisky větší než naše či aby se pouze narodila dříve než my.
Vintage (ročníkové) série nebývají označené stářím whisky, ale rokem destilace. Zatímco při tradičním označování 10-ti letá, 18-ti letá apod. se palírna snaží o neměnnost a vyrovnanost, Vintage Serie jsou příležitostí ukázat to nejlepší z palírny. Označení roku destilace chtějí zdůraznit výjimečnost takovéto whisky, kdy s přívlastky jako „ručně vybíraná“, „speciálně vybrané ročníky, které mají představovat to nejlepší, co palírna nabízí“ apod. se jim to i daří. Ale je třeba zdůraznit, že jimi vybraná whisky si to skutečně zaslouží.
Jako čtyři konečné ročníky do Vintage Serie byly vybrány následující 1975, 1979, 1989, 1997 – vše plněno v roce 2007. Jako další, pátý a velmi unikátní ročník, byl distillery managerem Johnem MacDonaldem vybrán rok 1965. Obsah sudu, který se takto nalahvoval, byl vypálen 23. března 1965 a zrál v sudu od amerického bourbonu (stejně jako i ostatní whisky z Vintage Serie vyjma roku 1975, která zrála v sudech od španělského sherry). Jedná se o nejstarší whisky z produkce palírny na trhu, čemuž odpovídá i cena – cca 1.200 liber. Navíc je třeba si uvědomit, že stočeno je pouze 350 lahví, z nichž např. na britský trh se dostane pouze 45.
Každá z nabízených whisky Vintage Serie je velmi individuální a chuťově unikátní, přesto však se společnými znaky, které by měly vyjádřit charakter whisky Balblair. A jaké že jsou ony společné znaky? Meruňka, pomeranč, zelené jablko, jetel, vanilka a med.
Tyto whisky již také získaly růrné ceny:
1997 Vintage – IWSC 2008 – gold medal
1989 Vintage – IWSC 2008 – best in Class, Gold Spirit Award 2007– best in class
1979 Vintage - Gold Spirit Award 2007– best in class
U whisky, které piji se snažím napsat si pár poznámek. Hlava už to přestává pobírat, od některých už také uplynulo dost času a tak se snažím psát i na těchto ochutnávkách. A jako vždy pár svých komentářů přidám i sem.
Všechny ochutnávané whisky byly velmi dobré, jemné, příjemné a trochu do sladka (tu po medu, tu po ovoci). Na druhou stranu na mě neudělaly zase až tak velký dojem, abych si je šel koupit, nabídku ochutnat je znovu ovšem neodmítnu. To bylo spíše celkové hodnocení. A jednotlivě: Balblair 1975 - jako jediná z nich zrála v sudech po sherry, což je tam trochu cítit, ale není to na škodu, jinak je velmi bohatá a jemná. U stáří 32 let jsem měl předběžné obavy, zda tam již nebude znát vliv dlouhého pobytu v sudu, ale žádný rušivý jsem nezaznemal, takže stáří se projevilo jen dobře. Balblair 1979 - ani u této osmadvacítky sud žádné špatné následky nezanechal. Byla také jemná a její pití bylo přímo takové pohlazení. U této whisky mě napadají dvě slova - jemná a hebká. A taky trochu kořenitá, ale jen malinko a jen spíše v závěru. Balblair 1989 - oslovila mne z nich nejméně, připadal mi taková lehká a méně bohatá a výrazná než ostatní. Třeba na to ještě nemám tak jemný jazyk a tyto lehké a jemné chutě ještě neumím pořádně vnímat. Balblair 1997 - závěrečná desítka mi přišla trochu težší, což mohlo být vlivem minulé a také bohatým ovocným a sladkým aroma i chutí, které ji dodávalo na objemu. Byla taková příjemná, velká a svěží.
Byl to velmi příjemný výlet do Higlands s whisky pro chvíle pohody, kdy se člověk rád k tomu něco dobrého zamlsá.
Tasting notes Václava Routa:
Balblair 1975 32y 1975/2007 46%
Aroma: krásně vyrovnaná harmonie sladu a teplého závanu koření; lehký nádech hrozinek a toffee se závanem zelených jablek a medu.
Chuť: zpočátku bohatá a smetanová s nádechem čokolády poté vydatná těžká a přitom jemná
Dokončení: dlouhé, vytrvalé a jemné
Balblair 1979 28y 1979/2007 46%
Aroma: jemné a subtilní, lehký desert s příjemnými dubovými tóny; trochu travní s citronově vanilkovými podtóny; tradiční skotská máslová sušenka; velmi komplexní a vyrovnané
Chuť: vláčná a hedvábná; zpočátku mandlová, kterou velmi rychle začne doplňovat lehký akátový med s nádechem růžových okvětních lístků a koření; meruňka a pomerančové květy
Dokončení: hedvábné, čokoládové a překvapivě dlouhé
Balblair 1989 18y 1989/2007 43%
Aroma: zralé s obrovskou elegancí skrývající rozverné tóny; zpočátku čisté a suché, postupně se však objevují tóny zralého ovoce (hruška, ananas, meruňka); kakao s mlékem
Chuť: jemná s nádechem sušených květů, sladká, sirupová, čokoládová v kombinaci s lehkou provokací kořenitých tónů
Dokončení: jemné a hluboké, kdy sladké vanilkové tóny postupně přecházejí do lehké, nikoliv však rušivé pepřovitosti
Balblair 1997 10y 1997/2007 43%
Aroma: voňavé a lákavé; velmi bohaté a vyzrálé; lehký nádech marcipánu a obilných plev pomalu překrýván nádechem ovocného sirupu s karamelem a meruněk opečených na másle; místy svěže dubové; nade vším však příjemně sladové
Chuť: lehká a jemná; hedvábné pohlazení marcipánu a opečené meruňky; velmi lákavé zralé tropické ovoce; skryté, přesto však „čitelné“ kořenité tóny; medové pohlazení
Dokončení: Suché, přesto stále ovocné a skořicové, neuvěřitelně dlouhé
25.4.2008 - Ochutnávka whisky s překvapením pořádaná brněnským Whiskyshopem
Od Marwina jsem dostal článek o ochutnávce whisky, která proběhla 25.4.2008 v Brně.
Tato ochutnávka se uskutečnila 25.4. v Brně, pořádal ji tradičně Whisky shop a první dva vzorky byly avizovaným překvapením (a vzhledem k laskavosti firmy, která vyrábí tuto whisky a na tuto ochutnávku ji přivezla, byly i zcela zdarma). V prostorách bývalé kavárny Amélie v Domě panů z Lipé pak byla odhrnuta rouška tajemství - jednalo se o moravskou whisky Gold Cock ve stáří 3 a 12 let, kterou se prezentoval současný vlastník značky, firma Jelínek. Mohli jsme se tak dozvědět o tuzemských a zahraničních aktivitách firmy a hlavně jaké dobrodružství je výroba whisky v tuzemsku a následně ji i ochutnat. Při výrobě používají dvojitou destilaci, slad pochází z humnové sladovny z Jeseník (k obracení už nepoužívají lopaty, ale mechanizaci) a i rašelina je domácího původu. K zrání se používají dubové sudy, zpravidla stále stejné - tedy po whisky a poněkud neortodoxně se u starší whisky pozastavuje přílišný vliv dřeva odložením do nerezových tanků. Každopádně to bylo zajímavé seznámení s whisky, kterou by měl našinec znát (ale ne každý je ochoten si pořídit hned celou láhev).
Poznámky od Pet:
Gold Cock 3 yo (blended) - mírná, neznatelné vůně, chuť spíš do irské, v puse navoněná, nahořklý konec, mělká, trochu jsou po polknutí cítit maliny. Krátká.
Gold Cock 12 yo (malt) - mírná, ale oproti 3leté výraznější vůně, travní. Příjemný začátek, víc whiskoidní, hořkokyselá. Stále krátká.
Po té následovala ochutnávka dvou skotských: Glenfarclas 1987, Quarter Cask, Speyside, 48,8% a Dallas Dhu 1975, 30yo, Speyside, 46,9%, plnění Signatory. Většina účastníků se následně přesunula do Whisky shopu, kde pokračovala neformální část degustace, otevřela se nově láhev Mannochmore – neobvyklé dozrávání po jihoafrickém sherry od Signatory.