značky
ochutnávky
aktuality

skotská whisky, irská whiskey, americký bourbon      jednosladová, obilná, míchaná i žitná whisky

» home

  tisk textu

Ochutnávky whisky

7.2018 - Česko-Slovenský týden

Potkal jsem v obchodě českou whisky, kterou jsem neznal (což vzhledem k delší pauze, co jsem měl, není až tak překvapivé) a tak jsem se rozhodnul udělat opět ochutnávku českých whisky co mám a přidám i zástupce ze Slovenska.
9.2018 - doplněno o "českou whisky" Starou mysliveckou.

Česko-Slovenský týden

Ochutnávka určitým způsobem navazuje na tu před 4 roky. Je ovšem rozšířena o další láhve a tím by se měl podstatně zvednout výsledný průměr hodnocení. Zvažoval jsem, zda tam zařadit whisky, o kterým jsem psal minule, ale nakonec jsem se rozhodl, že to udělám jako Česko-Slovenskou ochutnávku (opět s jednou skotskou) a tak tam patří i ty, co jsem tam měl minule.

První otázkou bylo čím začít, pokud chci zahrnout všechny. Nakonec jsem se rozhodl pro variantu - to nejlepší nakonec. Těžko by se člověk těšil na další ochutnávání, když by věděl, že teď už to bude jen horší, zvlášť když vím, co mě u některých českých čeká.
(se mi vůbec nechce začít, případně ještě přemýšlím, zda ty z minula přece jen nevynechat)

zleva: GWC Whisky, Printer´s Whisky (cca 2000), Printer´s Whisky 6-ti letá (2018), King Barley 6-ti letázleva: GWC Whisky, Printer´s Whisky (cca 2000), Printer´s Whisky 6-ti letá (2018), King Barley 6-ti letá

Tento úvod do české whisky není moc lákavý. Oproti minule tam přibyla aktuální podoba české whisky Printer´s. I když mě to moc neláká, tak je zde hodně vysoká šance, že to bude lepší než verze z roku 2000. Horší už to snad být nemůže.
GWC Whisky z Likérky Fleret je stále nepitelná, dojem se nezmněnil. Aroma je lihové, ředidlové a s whiskovou trestí a i když se snažím, tak v ředidle moc jiných vůní nenajdete. Chuť i dokončení je takové prostě nijaké, když se chuťové buňky vzpamatovaly ze šoku, tak tam identifikovali lehký náznak dřeva, vůbec se nedá poznat, co to vlastně má být za alkohol. S trochou nepříjemné štiplavosti, kterou chcete hned zapít vodou.
King Barley 6-ti letá z Likérky Dolany působí o poznání lepším dojmem. Aroma je jemné, lehce sladké, trochu ovoce, citrusy. Celkem příjemné. Chuť je sladká, trochu ovocná, nijak výrazná a nezajímavá. Chudší než aroma. Závěr je lehce štiplavý, lehce sladký a nezajímavý.
Printer´s Whisky (cca z roku 2000) od Stocku. Aroma je celkem jemné whiskové, trochu sladkého obilí, ale v pozadí mi tam připadá levná lihovina. Ničím zajímavé, ničím urážlivé, ničím výrazně rušivé. Chuť jemná nevýrazná, lehce sladká, závěr štiplavější a pocit nic moc. Celkový dojem prostě nijaký, spíše špatný. Není špatná ničím konkrétním, je špatná tím, že je nijaká a nezanechá vůbec žádný dojem. V základu to whisky samozřejmě je, ale připadlo by mi rozumnější, kdyby se Stock věnoval, tomu co umí lépe. Pít se to dá, ale težko se hledá důvod proč pít zrovna tuto.
Printer´s Whisky 6-ti letá (koupeno v roce 2018) od Stocku. Tady se jednalo hlavně o zvědavost, zda drží stále stejnou whisky nebo zda se to nějakým způsobem vyvíjelo. Ta starší zrála cca 3 roky, tato by měla zrát 6 let. Aroma je celkem jemné whiskové, trochu sladkého obilí, trochu hořké čokolády. Ničím zajímavé, ničím urážlivé, ničím výrazně rušivé. Chuť je sladká, lehce sladová, závěr lehce štipavější a krátký a nevýrazný. Celkový dojem nijaký. Rychleji zapomenuta než dopsána. Oproti verzi z roku 2000 je taková usedlejší, srovnanější. Ale prostě stále nijaká bez zanechání dojmu. Ani zde není důvod ji kupovat nebo se k ní vracet. Svojí chutí nikoho neurazí, ale také nic neřekne.

zleva: Gold Cock (bez udání stáří - whisky řezaná), Gold Cock Red Feathers - 3 letá (blended), Gold Cock Black Feathers - 6-ti letá (malt), Gold Cock Green Feathers - 12-ti letá (malt)zleva: Gold Cock (bez udání stáří - whisky řezaná), Gold Cock Red Feathers - 3 letá (blended), Gold Cock Black Feathers - 6-ti letá (malt), Gold Cock Green Feathers - 12-ti letá (malt)

Druhý den vypadá na kohoutí zápasy. Kohouti jsou už staří, dobře známí, žádné nové tváře není mezi nimi vidět. V této nižší soutěži nastoupili pouze staří kohouti z Dolan, odpovídající zástupci od Jelínka tu nejsou (není to zase až tak levné, abych si koupil jen tak ty dvě aktuálně plněné whisky z této řady, jen pro porovnání, když to pak stejně nebudu pít). Pokud jste se dívali dobře na fotky nastoupených whisek, tak tam jsou vidět ještě dva kohouti, ale ti nastoupí až v závěru, protože se od nich očekávají jiné výsledky. Dnes se očekává stejné pořadí, co minule.
Jako první začínal Gold Cock (bez udání stáří - whisky řezaná). Popis má nejhorší, což mu předem sráží body, ale třeba překvapí. Aroma je jemné, lehce sladké, ovocné, lehce dřevo, docela příjemné. Chuť je primárně celkem sladká, lehce obilná, v závěru pak zůstává sladkost a cítím lehké ovoce. Celkově mi ale připadá docela chudá a nezajímavá. Dá se pít celkem dobře, ale ničím nezaujme, opět zmizí v davu fádních whisky.
Kolem roku 2000 dostala kohoutí whisky z Dolan nový kabát, novou řadu a lepší označení. Začínalo to Gold Cock Red Feathers - 3 letá (blended). Aroma jemné, sladově sladké, lehké ovoce, celkem příjemné, ale nijak zvlášť bohaté a zajímavé. Chuť je lehce sladká, po medu, s rušivým tónem "něčeho" (nepovedlo se mi pojmenovat), a to "něco" doznívá i v závěru. Jak kdyby cestou protekla, kudy neměla a "něco" navíc, co tam nepatří nese dále sebou. Možná, jako by si vzala pozůstatky ze slivovice, která se tam pálila předtím. Občas se tam vynoří chuť švestek. Kazí mi to celkový dojem z whisky. Ani bez toho ani s tím mne nijak nezaujala.
Další v řadě je Gold Cock Black Feathers - 6-ti letá (malt). Aroma je výraznější, sladové, trochu vřesu a ovoce, lehce trpké. V chuti převládá sladová sladkost, trochu tráva, zaoblenější a vyváženější. V závěru trochu štiplavosti a hořkosti. Ale stále nezapamatovatelná whisky. Po krátké chvíli si nevybavím žádnou z chutí a to ani když to po sobě čtu.
A řadu uzavírá Gold Cock Green Feathers - 12-ti letá (malt). V aroma je stále sladová sladkost, vřesový med, přidalo se dřevo a lehký kouř. Z pohledu celé řady to má vzestupnou tendenci. V chuti jemná, sladká, medová táhlost, uzený med, v závěru lehká hořkost a dlouhý táhlý uzený med stékající do krku. Docela slušné pití, ale ničím zvlášť zapamatovatelné. Z Gold Cocků zatím nejlepší a jediná zapamatovatelná (z nich).

Půlku máme za sebou a tak ji lehce shrnu. Zatím tu byly levné české whisky. Z osmi degustovaných aktuálně (2018) zakoupíte tři (Printer´s, Gold Cock Red Feathers - 3 letá a Gold Cock Green Feathers - 12-ti letá). Všechny tři se dají pít a dá se říci, že jsou i pitelné. Ale moc slávy ani zážitků (myslím chuťových, nikoliv opici a bolehlav) s nimi neuděláte. I na to běžné popíjení bych se asi koukal po jiných.
Na druhou půlku se ovšem těším (snad nebudu zklamán). Čekají mne tam whisky, které jsem zatím nepil (i když je doma už delší dobu mám).

zleva: Wyzour, Nestville, Nestville Single Barrel 7-mi letá 5.2009/20.4.2017 40%, Nestville 6-ti letá 40%zleva: Wyzour, Nestville, Nestville Single Barrel 7-mi letá 5.2009/20.4.2017 40%, Nestville 6-ti letá 40%

Třetí den ochutnávání přišli na řadu zahraniční hosté. Jedno je skotská míchaná whisky, která se sem dostala díky českým etiketám. A byla i v minulé ochutnávce. Další zástupci jsou ze Slovenska a to z palírny Nestville Distillery.
Wyzour je skotská míchaná whisky vyrobená pro český trh na jejíchž etiketách jsou kresby Honzy Vyčítala. Aroma sladké, med, zpočátku působí jemně a celkem příjemně. Později začně být cítit trochu alkohol. Nijak hluboké či zajímavé. Chuť velmi jemná, sladká, med, nudná, nezajímavá. Chudá whisky. O tom se nedá ani nic napsat. Na celé whisky je asi nejlepší ten obrázek.
A konečně se přesuneme na Slovensko. Prvním zástupcem je základní míchaná whisky Nestville. V aroma nejdříve upoutá ovoce. Přímo mísa čerstvého ovoce, dřevo a vanilka. Působí jemným a příjemným dojmem. Dřevěná mísa (ještě vonící po dřevě) a v ní čerstvé ovoce a vanilka u toho. V chuti výrazné dřevo, tolik nevadí, ale nemuselo by tam být. Buď si vzala ze sudu víc než měla nebo tam měla zůstat déle a ještě se uležet. Dále pak hořká čokoláda s trochou toho ovoce. Závěr je celkem krátký, suchý, doznívá tam to dřevo a ta hořká čokoláda, až torchu do trpkosti. Ale rychle to odezní. Celkově je to na základní whisky a ze Slovenska (kde se whisky zrovna moc nevyrábí) příjemné překvapení. Je pitelná, ale ještě lépe čuchatelná.
Po příjemném překvapení se základní whisky jsem docela zvědavý na míchanou whisky Nestville 6-ti letou. Aroma si mě v prvním dojmu celkem získalo. Jemné, "vánoční" - vanilka, droždí, máslové cukroví, sladkost. V pozadí lehké dřevo. Velmi uhlazené aroma. V chuti už "vánoce" bohužel nepřišly. Chuť mi přišla celkem nevýrazná. Taková matná, bez ničeho, čeho by se dalo chytit a dále to rozvíjet a současně nemá tu komplexnost a celkovou vyváženost, aby to člověk vychutnával a nevadilo mu, že to nemůže pořádně rozeznat. Úvodní nástup chuti je lehce sladký, po vřesovém medu(?), lehké ovoce a dřevo, následované hořkou čokoládou. Závěr do hořké čokolády, pak se ozve i ta úvodní vanilka, ale jen lehce a úplně na konci mi zůstala v puse nepříjemná štiplavost. Pro mne je to celkově trochu zklamání, vůně ve mně vzbudila velké očekávání, ale v chuti jí prostě něco, co by jí dalo charakter chybí. Čuchatelná je ještě lépe než ta základní verze.
A zahraniční okénko uzavírá Nestville Single Barrel 7-mi letá 5.2009/20.4.2017.Aroma je příjemné a celkem komplexní. Lehká vanilka, dřevo, ovoce, hořká čokoláda. Trochu sladkosti. Nic tam nevyčuhuje, nic tam nepřebývá. Současně ale nemá nic, z čeho by člověk padnul na zadek. Aroma lze určitě hodnotit kladně. Chuť se nese v duchu aroma. Lehká, celkem příjemná, lehké dřevo a ovoce, trochu sladkosti. Pak nastupuje hořká čokoláda. Opět nic nevyčnívá, nic nepřebývá. Ale taky nic zapamatovatelného, proč bych se k ní měl vracet. Závěr celkem krátký v režii hořké čokolády. Čekal jsem od ní podstatně více. Nenašel jsem v ní nic, proč se k ní vracet.

Když se podívám na whisky Nestville celkově, tak vlastně nevím. Základní verze se mi líbila, voněla mi a dala by se docela dobře jen tak popíjet. Od starších a dražších verzí čekáme vždy trochu více. Ale nenašel jsem to v nich. Je to dobře udělaná whisky, nemá nic, co by se jí dalo vážného vytknout, ale současně nepřináší nic, proč jí dále sledovat. (zatím jsem ji i textu a přemýšlení nad ní věnoval nejvíce prostoru) Palírna je velmi mladá, takže za pár let můžeme zvláště u Single Barrel ochutnávat i zcela jinou whisky. (Což už asi nezjistím, protože nemůžu pořidit každou láhev co potkám a nevidím důvod zkoušet tuto whisky za pár let.)

zleva:Gold Cock Single Grain 2008 2.2008/2.2018 49,2%, Gold Cock 8-mi letá Single Malt 49,2%, Hammer Head 1989 23 letá Single Malt 40,7%, Trebitsch Single Malt 40%zleva:Gold Cock Single Grain 2008 2.2008/2.2018 49,2%, Gold Cock 8-mi letá Single Malt 49,2%, Hammer Head 1989 23 letá Single Malt 40,7%, Trebitsch Single Malt 40%

Na závěr jsem si nechal to nejlepší (z toho co tu mám), nebo alespoň to v co doufám, že bude nejlepší. Tentokrát nedodržím pořadí na fotce a první na řadu přišel Hammer Head 1989 23 letá Single Malt. Whisky se zajímavou historkou a stářím, které slibuje, že ví co a proč stočili. Aroma je voňavé až převoněné. Působí umělým dojmem, parfémovité. Jinak je v něm cítit sladkost, lehká vanilka, trochu dřevo, připomíná bourbon. V chuti je závan dřeva, následovaný trochou sladové sladkosti, ovocem. Trochu působí dojmem umělosti, navoněnosti i v chuti. Závěr trochu nahořklý. Celkově zklamání. Od 23 leté single malt whisky bych čekal větší komplexnost, menší umělost a navoněnost - v aroma i chuti působí oboje tak trochu uměle. Kdybych ochutnával naslepo, tak bych ji zařadil mezi průměrné Speyside. Za ty peníze jde v pohodě koupit lepší láhev skotské single malt. Až se nabízí otázka, zda není škoda, že na ní zapomněli, možná by kratší doba zrání byla ku prospěchu.
Druhou ochutnávanou byla Trebitsch Single Malt. Aroma je příjemné. Cítím bohatou vůni ovoce v ovocném sadu. Je bohatá a prolíná se v ní několik vůní. V pozadí tam lehce přizvukuje vanilka a dřevo. Chuť je jemná, sladká, sladově sladká, ovoce zůstává, lehké dubové dřevo. V závěru trochu lehké hořkosti hořké čokolády, ale jinak závěr rychle dozní a celkový dojem je jemný a sladký. Celkově mě whisky celkem příjemně překvapila. Na novou a velmi mladou (měla by být 4 letá) si vede velmi dobře, ovšem na novou a mladou whisky je celkem drahá.
A celou ochutnávku uzavře Gold Cock dvěma aktuálně běžně nabízenými whisky. Jsem na ně zvědavý, protože jsem už několikrát četl, že se Gold Cock novými whisky rapidně zlepšil. Nejdříve obilná Gold Cock Single Grain 2008. Aroma je celkem lehké. Květiny, ovoce (do švestek), trochu dřeva, lehká sladkost. Chuť začíná sladkým nástupem, přidá se kořenitost a dřevo. V závěru lehká sladkost, dozvuk ovoce, pak se zvýrazní dřevo a trochu štiplavosti. Celkově trochu jednodušší whisky, ale dobrá. I když mě moc nenadchla, tak nemám pocit, že se jedná o špatnou whisky.
Uzavírá to Gold Cock 8-mi letá Single Malt. V aroma je cítit sladkost sladu, ale velmi výrazně se tam objevuje ovoce, řekl bych slivovice. Lehké dřevo a lehká zatuchlost. Chuť je jemná, lehká. Zpočátku lehce sladká, trochu ovoce (švestek - slivovice). Nijak moc výrarazná a zajímavá, uzavírá ji lehce štiplavá dřevitost. Závěr je středně dlouhý, lehce nahořklý. V úplném závěru doznívá lehké ovoce. Celkově mě také až tak nenadchla, ale jinak je to dobrá whisky. Je taková jednodušší, pokud to má být nová základní místo dřívější barevné řady, tak je to určitě velký posun vpřed, ale stále to není k tomu, abych u sebe zařadil Gold Cock mezi své oblíbené značky.

Česko-Slovenský týden

Druhá půlka týdne byla zajímavější. Čekaly mě whisky, které jsem zatím neznal a o některých z nich se hovořilo velmi dobře. Když jsem pak dával svoje poznatky i ke značkám a doplňoval odkazy na názory ostatních, tak jsem zjistil, že až tak dobře mezi lidmi hodnocené nebyly. Ale to jsem zjistil až po ochutnávání. Možná bych byl méně zklamán, ale zase bych se asi méně těšil. Slovenská Nestville je celkem pitelná, ale největší zajímavost má tím, že je ze Slovenska. Česká, a velmi marketingově vychvalovaná, Hammer Head má určitě nejzajímavější historku, ale to bohužel na dobrou whisky nestačí. Od té jsem si sliboval skoro nejvíc a je v závěrečném dnu největším zklamáním dne. Tretbitsch si na novou a mladou whisky vede dobře, ale sama sebe (tedy palírna) ji přeceňuje. Je to taková mladá hezká holka s nosánkem trochu nahoru, co toho ještě moc nedokázala, ale myslí si, že na ni čeká celý svět. Může vyrůst v krásnou ženu, ale také se může rozmělnit do mnoha verzí a zaniknout v nepřehlednosti. Cenou ze sebe dělá něco víc než je, ale určitě má na to, aby dorostla v krásnou ženu, za kterou se každý chlap otočí. Gold Cock jde určitě nahoru, ochutnávané whisky byly lepší než dřívější produkce. Ale stále je tam co zlepšovat, pít se to však dá stále lépe a lépe.

Stará myslivecká Reserve 4 letá 40%Etiketa Stará myslivecká Reserve 4 letá 40%Stará myslivecká Original 38%Etiketa Stará myslivecká Original 38%Stará myslivecká Reserve 40%Etiketa Stará myslivecká Reserve 40%

Jednou při pohledu do letáku jednoho obchodu mne trklo, že jsem při ochutnávání české whisky zapomněl na nápoj, kterému se vlastně kdysi říkalo "česká whisky" - Stará myslivecká i když parametry whisky nesplňuje (uváděné složení: žitný destilát, přírodní macerát z ovoce dle originální receptury Stará myslivecká, karamel.) a také jsem si vzpomněl, že ani nevím, zda jsem ji vlastně někdy ochutnal. Což byl už jen krůček, aby se do toho přehledu dostala také (ostatně, když tu mohl být Wyzour, tak proč ne i Myslivec).
A než si jí naleji, tak ještě pár slov k ní. Palírna U Zeleného stromu, kde se Stará myslivecká vyrábí, o sobě píše, že byla založena v roce 1518. I když. Oficiálně byla zapsána v roce 15.3.1848 a k tomu roku 1518 se váže udělení práva várečního domu U Zeleného stromu Vilémem z Perštějna. Na láhvi 4 leté Staré myslivecké Reserver najdeme údaj Anno 1518, na láhvi Staré myslivecké Original najdeme Anno 1847. A všechny tyto tři roky (1518, 1847, 1848) najdeme na webu výrobce. Jistě 500 let v roce 2018 zní podstatně lépe, než pouhých 170 let. Ale probůh proč? (Tohle jsem už někde viděl a komentoval, tohle kouzlení z rokama, jedna irská whiskey to byla. A jen tak mimochodem, zrovna tuto značku tato palírna také distribuuje.) A aby tam nedělaly bordel jen roky, přibereme i zeměpis. Jak jsem se dočetl na etiketě: Vilém z Perštejna udělil roku 1518 právovárečné domu U Zeleného stromu a tím nastartoval ojedinělou a v Evropě nevídanou pět set let trvající tradici výroby žitných destilátů v Prostějově. Na webu také najdeme: V současné době se vyrábí český originál v legendární Palírně U Zeleného stromu v Prostějově, která je nejstarší palírnou v Evropě. A na etiketě jsem se dočetl, že výrobce Palírna U Zeleného stromu a.s. má adresu: Ústí nad Labem. To je sakra skoro nějakých 300 kilometrů od Prostějova.
Původně jsem chtěl psát něco k výrobě a historii tohoto nápoje, ale nějak mě to přešlo a to jsem se nedostal dále než k založení (třeba dopíšu později).

Stará myslivecká ReserveEtikety Stará myslivecká

Na stole mi k ochutnání stojí Stará myslivecká Reserve 4 letá. Pokud jsem vše dobře pochopil, tak se jedná o láhev a etiketu přímo z roku 2018. Výrobce o ní říká: "Originální ryze český nápoj whiskového charakteru dle původní receptury. U této značky zlidovělo označení „česká whisky“. Ten, kdo mysliveckou ochutnal, tak jí spontánně zařadil do kategorie whisky." Tak uvidím, kam ji zařadím já. Na první pohled je vidět krásně tmavě zlatá barva. Ovocné aroma evokující Speyside whisky, sladké, ovocné, vřes, jemné, příjemné, lehké dřevo a hořká čokoláda. Chuť je jemná, komplexní, sladká, ovocná, ničím konkrétním výrazná, ale příjemně ucelená. Dokončení nasládlé, ovocné, hřejivé. Tedy za mne je to příjemné překvapení a souhlasím s tím, že bych ji při ochutnávce na slepo zařadil mezi whisky (nejspíše Speyside). Musím řici, že velmi povedené pití. Pokud bych se rozhodoval co levně jen tak popíjet, tak by to oproti levným českým whisky zcela určitě vyhrála.

11.2014 - Malá ochutnávka českých whisky

Poslední dobou nemám na whisky ani na Whiskyonline moc času. I když v první půlce letošního roku jsem čas na psaní našel. Pokud píšu o značce, kterou mám doma, tak ji i ochutnávám a píšu k ní svoje poznámky. Většinou je to tak jedna, dvě láhve. Tentokrát to bylo více vzorků v několika dnech, tak jsem se rozhodl to napsat jak ke značkám, tak tomu věnovat i větší povídání tady.

Malá ochutnávka české whisky (11.2014)

Udělal jsem si malou ochutnávku celkem starší české produkce, většinou koupeno okolo roku 2000, láhve skoro plné, protože jsem nikdy neměl potřebu to ochutnávat znovu. Teď v rámci psaní jsem na to dostal chuť (spíše odvahu). Ochutnávalo se: GWC Whisky z Likérky Fleret, Printer´s od Stocku, King Barley 6-ti letá z Likérky Dolany, Gold Cock v různých verzích také z Likérky Dolany a závěr patřil skotské míchané whisky Wyzour určené pro český trh.

GWC 43%Etiketa GWC 43%Etiketa GWC 43% (zadní etiketa)Printer´s Whisky 40%Etiketa Printer´s Whisky 40% - přední etiketaEtiketa Printer´s Whisky 40% - zadní etiketaEtiketa Printer´s Whisky - víčko

První v pořadí byla GWC Whisky z Likérky Fleret. Koupil jsem ji pouze pro doplnění své domácí sbírky, ale neplánoval jsem ji pít :) Ono, když na etiketě vidíte: "Řezaný destilát 1:1,5. Složení: sladový destilát, jemný rafinovaný líh, voda, E150", tak se vám do toho moc nechce. Aroma mi připadá jako líh s whiskovou trestí. Chuť i zakončení jsou zcela nijaké. Celkový dojem je nula a po přečtení složení se divím, že jsem to vůbec zkoušel. To by se dalo pít tak možná s kolou v poměru 5:1 ve prospěch koly a to mi kola vůbec, ale vůbec nechutná.
Druhá byla Printer´s od Stocku opět cca z roku 2000. Tehdy mne Printer´s zaujala nejen tím, že je to česká "whisky", ale také (a to podstatně více) textem na etiketách a víčku: Na zadní etiketě se dočteme: "jemná sladová whisky, whisky řezaná" a "Whisky Printer's je bez nadsázky nejpůvodnější česká whisky. Zlatavá barva a ušlechtilá chuť této jedinečné whisky Vám napoví, že zraje ve zvláštních dudových soudcích nejméně po dobu tří let. Složení: voda, líh, whiskový destilát s bonifikátorem, barvivo-karamel". Na Přední etiketě: "jemná sladová whisky". A na víčku: "Finest Blended Malt Whisky" (v tu dobu se pro míchané sladové použivalo označení vatted malt, dnes se používá blended malt). Aroma je celkem jemné whiskové, ale v pozadí mi tam připadá "ředidlo"?/lihovina?. Ničím zajímavé. Chuť jemná nevýrazná, závěr štiplavější a pocit nic moc. Celkový dojem nijaký, spíše špatný.

King Barley 6-ti letá 43%Etiketa King Barley 6-ti letá 43%Etiketa King Barley 6-ti letá 43% (zadní etiketa)informace uvedená na láhvi King Barley 6-ti letá 43%Gold Cock - řezaná whisky 40%Etiketa Gold Cock - řezaná whisky 40%Etiketa Gold Cock - řezaná whisky 40% (zadní etiketa)

Dalším setem jsme se přesunuli do Likérky Dolany. První byl King Barley 6-ti letá. Aroma je whiskové, připadá mi tam ovoce, citrusy, trochu sladkost. Chuť je sladká, trochu ovocná, banány ale jinak nijak moc zajímavá. Závěr lehce štiplavý, ale nezajímavý. Je sice označena jako blended, ale uvedené složení (líh, whisky destilát, voda, desertní víno, barva E150a, cukr) mi připadá podezřelé. Druhý byl Gold Cock z téže likérky, který měl ovšem hodně společného s první ochutnávanou whisky v tomto setu. Aroma je jemné, lehce sladké, ovocné, lehce dřevo, docela příjemné. Chuť je primárně celkem sladká, lehce obilná, v závěru pak zůstává sladkost a cítím lehké ovoce. Celkově mi ale připadá docela chudá a nezajímavá. Pít se to dá, ale zmizí z očí zmizí z mysli. V paměti zůstane jen díky popisu na etiketě. Je označena jako řezaná, což je podle složení asi správné označení (nejsem si ovšem jist, zda řezaná whisky smí být ještě vůbec označována jako whisky), uvedené složení (whisky destilát, líh, voda, víno dezertní, cukr, barva E150a) ve mně ale velkou důvěru nevyvolává.

Gold Cock Red Feathers - 3 letá (blended) 40% (z likérky Dolany)Etiketa Gold Cock Red Feathers - 3 letá (blended) 40% (z likérky Dolany)Etiketa Gold Cock Red Feathers - 3 letá (blended) 40% (zadní etiketa) (z likérky Dolany)Gold Cock Black Feathers - 6-ti letá (malt) 43% (z likérky Dolany)Etiketa Gold Cock Black Feathers - 6-ti letá (malt) 43% (z likérky Dolany)Etiketa Gold Cock Black Feathers - 6-ti letá (malt) 43% (zadní etiketa) (z likérky Dolany)

V Likérce Dolany jsme zůstali. Dnešní produkce Gold Cock je už v režiji firmy Rudolf Jelínek. Ochutnávala se ale produkce z Dolan z přelomu let 2000/2001. Začali jsme nejnižší z jejich tehdejší série Gold Cock Red Feathers - 3 letá blended. Aroma jemné, sladově sladké, lehké ovoce, celkem příjemné, ale nijak zvlášť bohaté a zajímavé. Chuť je lehce sladká, po medu, s rušivým tónem "nečeho" (nepovedlo se mi pojmenovat), a to "něco" doznívá i v závěru. Kazí mi to celkový dojem z whisky. Ani bez toho ani s tím mne nijak nezaujala. Druhou byla Gold Cock Black Feathers - 6-ti letá malt. Aroma je výraznější, sladové, lehce trpké. V chuti převládá sladová sladkost, trochu tráva, zaoblenější a vyváženější. V závěru trochu štiplavosti a hořkosti. Ale stále nezapamatovatelná whisky.

Gold Cock Green Feathers - 12-ti letá (malt) 43% (z likérky Dolany)Etiketa Gold Cock Green Feathers - 12-ti letá (malt) 43% (z likérky Dolany)Etiketa Gold Cock Green Feathers - 12-ti letá (malt) 43% (zadní etiketa) (z likérky Dolany)Wyzour 40%Etiketa Wyzour 40%Etiketa Wyzour 40% (zadní etiketa)

Návštěvu českých luhů a hájů uzavírala Gold Cock Green Feathers - 12-ti letá malt. V aroma je stále sladová sladkost, vřesový med, přidalo se dřevo a lehký kouř. Z pohledu celé řady to má vzestupnou tendenci. V chuti jemná, sladká, medová táhlost, uzený med, v závěru lehká hořkost a dlouhý táhlý uzený med stékající do krku. Docela slušné pití, ale ničím zvlášť zapamatovatelné. Z Gold Cocků zatím nejlepší a jediná zapamatovatelná (z nich) hlavně pro ten uzený med a jeho dlouho trvající chuti (stále mám ulepenou pusu :). Pro porovnání/spravení chuti jsme zamířili do Skotska, za skotskou míchanou whisky Wyzour vyrobenou pro český trh na jejíchž etiketách jsou kresby Honzy Vyčítala. Mám už jen jedinou láhev, ne že by mi tolik chutnala, ale byla mi vypita (stála dole v baru a doufalo se, že si toho nevšimnu). Aroma sladké, med (medovina), ale nijak hluboké či zajímavé. Chuť velmi jemná, sladká, med, nudná, nezajímavá. Chudá whisky. O tom se nedá ani nic napsat. (tak vlastně zpětně děkuji tomu, kdo mi ji vypil :) To nemá cenu dopíjet a na celé whisky je asi nejlepší ten obrázek. A to jsem původně čekal, že to zachrání.
A když to skončilo, tak jsem nalil panáka Taliskeru, abych zachránil večer :)

na začátek stránky

24.5.2012 - Ochutnávka whisky v Praze - Whisky polární expedice Ernesta Shackletona

Ve čtvrtek 24.5.2012 se konala v příjemném prostředí hotelu Hoffmeister ochutnávka whisky - repliky whisky z výpravy polárníka sira Ernesta Shackletona (více o této výpravě a whisky najdete také na WOL v části zajímavosti). Ochutnávala se nejen tato whisky, ale také některé ze základních whisky, z nichž Richard Paterson, Master Blender společnosti Whyte and Mackay, tuto repliku vytvořil.

Ochutnávka whisky v Praze (24.5.2012)Ochutnávka whisky v Praze (24.5.2012)Ochutnávka whisky v Praze (24.5.2012)Ochutnávka whisky v Praze (24.5.2012)Ochutnávka whisky v Praze (24.5.2012)

Vzhledem k velmi zajímavé historii této whisky, se úvod této ochutnávky nesl v duchu výletu do minulosti. Ale i informací z dnešní doby, týkajících se vyzvednutí této staré whisky, vzniku repliky a samozřejmě i dalších věcí okolo whisky. Ochutnávky se účastnili lidé, kteří již o whisky něco vědí a tak byla přeskočena pro všechny známá část, co vlastně whisky je a jak se vyrábí. Povídání o Shackeltonově whisky bylo doplněno i krátkým filmem, ve kterém bylo vše shrnuto. Ve filmu bylo vidět věci, které většina z nás na vlastní oči asi nikdy neuvidí - originální láhve, jejich rozmrazování i master blendera Richarda Petersona (ten sice žije v současnosti, ale většina z nás nebude mít možnost se ním někdy potkat). Na film se můžete podívat také, po kliknutí na níže uvedené odkazy (má délku necelých 5 minut, není to tedy ten krátký úvodní, musíte si ho tam najít, ale není to těžké).

Glenfarclas 25-ti letá 43%Isle of Jura 21 letá (k 200. výročí palírny) 44%Isle of Jura 21 letá (k 200. výročí palírny) 44%Dalmore 15-ti letá 40%Bruichladdich 18-ti letá second edition 46%MacKinlay´s Rare Old Highland Malt Whisky - British Antarctic Expedition 1907 47,3%MacKinlay´s Rare Old Highland Malt Whisky - British Antarctic Expedition 1907 47,3%

Jako první se ochutnávala Glenfarclas 25-ti letá 43% (Speyside), následovaná ostrovní Isle of Jura 21 letá 44% (ostrovy), která je také nepřehlédnutelně označena číslovkou 200, dávající na vědomí, že výročí 200 let od založení palírny. Druhou půlku single malt whisky otevřela Dalmore 15-ti letá 40% (Highland) a následovala Bruichladdich 18-ti letá second edition 46% (Islay). Zlatým hřebem večera byla samozřejmě MacKinlay´s Rare Old Highland Malt Whisky - British Antarctic Expedition 1907 47,3%. Podle informace na láhvi jsem zjistil, že se jedná o Blended malt whisky, je tedy namíchána pouze ze single malt whisky. Ochutnávané single malt whisky byly vybrány podle dostupných informací přímo od master blendera Richarda Petersona, tak aby nám co nejvíce přiblížily některé z částí repliky této historické whisky. Přesné informace jaké tam jsou použité whisky nikde samozřejmě dostupné nebudou.
Jen doplním, abych zabránil občasnému nepochopení této repliky (i jiných) - whisky nebyla vyrobena přesně stejně jako ta historická, nejsou k dispozici tehdejší suroviny/whisky, postup se již také liší, nebylo by to možné časově, původní whisky zrála cca 10 let a i kdyby se o to někdo pokusil, tak výsledek by byl podle mne zcela jiný, než tyto nalezené whisky. Master blender na základě možnosti prozkoumat a ochutnat původní whisky, dokázal namíchat takovou whisky, která má stejnou charakteristiku (aroma, chuť a další) jako whisky původní. Mohou se objevit pochybnosti, zda to tak opravdu je, protože nalezené whisky ochutnalo absolutní minimum lidí, ale vzhledem k celosvětovému renomé Richarda Patersona, lze věřit, že to tak opravdu je.

Glenfarclas 25-ti letá 43%Isle of Jura 21 letá (k 200. výročí palírny) 44%Dalmore 15-ti letá 40%Bruichladdich 18-ti letá second edition 46%

Doufám, že mi dorazí slíbené Vaškovi poznámky k této ochutnávce, tak jim zde "držím místo". Budou určitě mnohem zajímavější, než těch pár mých stručných.

A pár mých poznámek k ochutnávaným whisky.
Měl jsem dlouhou pauzu nejen ve psaní WOL, ale i obecně ve whisky, takže teprve startuji buňky a pamět (ono to nikdy nebylo žádná velká sláva a teď ještě méně, tak mne jako vždy berte s rezervnou). Úvodní Glenfarclas jsem již pil, měl jsem tedy představu, co od něj očekávat a věděl jsem, že určitě nezklame (jako snad žádný z této řady Glenfarclasu). A nezklamal, příjemná komplexní Speyside whisky, sladké vůně, kde jsem našel med, trochu rozinek, oříšků a dřevo. I chhuť byla sladká, lehká sherry, s lehce výrazným nástupem a malou štiplavostí/kořenitostí a suchým dokončením.
Další byla Isle of Jura. K této značce mám kladný vztah, protože to byla jedna z mých prvních single malt (možná úplně první), na druhou stranu, u jejich whisky mám často problém pojmenovat nalezené chutě. Tato byla popsatelná i lépe než jiné, co jsem od nich pil. Aroma bylo Výrazně kořenité až trochu štiplavé, v pozadí jsem našel trochu sladkosti, ořechy. Chuť byla měkká, suchá, dlouhá suchost, celkem jemná, zvláště po tom, co člověk očekával po tom výrazném aroma, trochu štiplavosti tam bylo, závěr byl až slaný. Pár kapek vody štiplavost otupilo a zjemnilo whisky, asi bych je u této whisky doporučil. Whisky byla zajímavá, ale až moc štiplavosti v aroma.
Dalmore se mi celkem líbil. Byla to příjemně zabalená lehká hořkost hořké čokolády v tekutém stavu. V aroma jsem cítil hořkou čokoládu, lehkou sladkost, ovoce. Chuť byla hořká, ale v jemném a příjemném balení, objemná whisky, lehké dřevo a lehká sladkost, závěr byl dlouhý, lehce štípnul a dlouhý dozvuk sladkosti v pozadí.

MacKinlay´s Rare Old Highland Malt Whisky - British Antarctic Expedition 1907 47,3%MacKinlay´s Rare Old Highland Malt Whisky - British Antarctic Expedition 1907 47,3%MacKinlay´s Rare Old Highland Malt Whisky - British Antarctic Expedition 1907 47,3%MacKinlay´s Rare Old Highland Malt Whisky - British Antarctic Expedition 1907 47,3%

Bruichladdich je tak trochu problém, tedy ne tato whisky, ale obecně jejich řady whisky. Co edice, to něco jiného, nevíte pořádně co čekat v dané láhvi, protože i u stejného stáří se od sebe liší jednotlivé edice. Tuto whisky bych osobně při ochutnání naslepo na Islay nezařadil, tím, že nevím co čekat, k ní člověk přistupuje trochu rozpačitě. V aroma jablka, karamel, citrusy, pomeranče, chuť měla mohutný překvapivý sladký nástup, po kterém se dostavila slanost, lehká kořenitost a možná trochu toho jódu, v závěru pak lehce doznívá směs všech chutí. Z určitého pohledu mi přišla zajímavá, ale současně taková neujasněná, jaká by vlastně chtěla být a to celé doplněné obecným pocitem z Bruichladdichu. Vlastně přesně nevím, jaký z ní mám celkový dojem, chtělo by to více času, abych si v ní buď něco našel nebo měl jasnější důvod, proč se příště podívat spíše po jiné.
Vrcholem večera byla MacKinlay´s Rare Old Highland Malt Whisky - British Antarctic Expedition 1907, kvůli té jsme tu všichni byli, kvůli té se ochutnávali předchozí whisky a dost možná už nebude příležitost ji znovu ochutnat. Necítím se na velké hodnocení této whisky. U všech těchto "významných a mimořádných" whisky se mísí očekávání "něčeho" a současně ji obklopuje určitá vyjímečnost (zde daná historií této whisky). S odstupem noci se můj dojem na ní zlepšil, získal jsem určitý odstup. Je třeba si uvědomit, že se nesnažili vyrobit vyjímečnou whisky, nějakou bombu, co nás posadí, ale udělat repliku toho, co se pilo před více než sto lety (dá se řici bez ohledu na to, zda nám to bude chutnat nebo ne, je to prostě okénko do historie, tak bylo, vemto to jako fakt). Celkový dojem je dobrý, byla to příjemná whisky s nádechem historie. Nedokázal jsem tedy v aroma ani chuti nalézt ty náznaky whisky, ze kterých je udělaná a to ani když jsem je chvíli předtím ochutnal. Aroma mi připadlo komplexní, trochu medu, hořké čokolády, ovoce. V chuti hořká čokoláda s lehkou kávou, lehká pepřovitost, lehká slaskost, lehké ovoce, závěr potom se dřevem a sladký. Nekoupil bych si jí. Jako investici to pro mne nemá význam, protože bych ji stejně otevřel a současně mne nevzala tolik, abych ji za ty peníze koupil. Pokud časem názor změním, tak budu mít bohužel smůlu.

na začátek stránky

text: petr komárek | web: fafík | datum poslední úpravy textu: 01.10.2018