» informace » články » česká whisky
česká whisky
V roce 2019 se objevilo několik nových značek české whisky, což mě inspirovalo k napsání tohoto (snad kompletního) přehledu whisky vyrobené v České republice.
Jako milník pro oddělení pojmů historie a současnost jsem vzal dobu, kdy jsem psal tento článek (listopad 2019, podle potřeby bude aktualizován). V historii jsou značky/whisky, které se již nevyrábí, i když některé z nich lze ještě stále koupit v obchodech. Současnost jsou značky/whisky, které jsou aktuálně dostupné a aktuálně vyráběné. Článek se věnuje primárně značkám whisky, nikoliv konkrétním plnění, která byla stočena pouze jednou a již nejsou sehnatelná.
Trocha historie
Od kterého roku se datuje první česká whisky nevím. Narazil jsem na několik starších značek whisky, ale u většiny mám informace pouze na základě fotek lahví a etiket. Pár starších whisky bez větších informací: Ancient Style a Gold King vyráběné v lihovaru Krásné Březno, Golden Arrow z lihovaru Vizovice, GWC z Likérky Fleret, Halberd od Stocku vyráběný v lihovaru Prádlo, Hill's vyráběnou v Hill´s Liquer Jindřichův Hradec, Kord's Whisky z lihovaru Kord v Hradci Králové a Private Club z lihovaru Říčany. To je všechno historie, kterou můžete potkat v soukromých sbírkách/barech nebo nalézt na půdě, v obchodě je už určitě nepotkáte.
V roce 2011 se objevila značka Imperator, kterou vyráběl Libor Pavelec. Whisky byla nabízena na internetu na slevových portálech, ale neznám nikoho, kdo by tuto whisky pil nebo vůbec viděl. I jejich web vzbuzoval dost vážné pochybnosti. Podle dále dohledaných informací si ale myslím, že opravdu existovala.
Další značkou české whisky je Granette, kterou znám pouze jako fotku a z produktového katalogu (z 10/2014) Granette & Starorežná Distilleries s názvem Granette Premium Whisky.
V roce 2017 Granette & Starorežná Distilleries změnila název na Palírnu U Zeleného stromu.
U dalších značek se historie prolíná se současností. Pod hlavičkou firmy Seliko vyráběla Likérka Dolany v závodě Těšetice whisky Gold Cock a King Barley. Firma Seliko zkrachovala a ukončila výrobu v roce 2002. Značku Gold Cock a zásoby vyrobené whisky koupila společnost Rudolf Jelínek, která je dále dávala na trh s víceméně stejnou etiketou, kde byl nově jako výrobce uvedený R.Jelínek. Nejednalo se ale o novou výrobu whisky, pouze o doprodej koupených zásob. Společnost Rudolf Jelínek se rozhodla ve značce pokračovat (o tom až dále). I když je možné některé z nich (doprodávané staré zásoby se starou etiketou) ještě v obchodě koupit, považuji to už za historii. Whisky King Barley z trhu zmizela úplně, několikrát se objevily informace o možném obnovení výroby. Konkrétnější podobu dostaly až v roce 2018 (opět až dále).
Zajímavostí byla whisky Kohout. Jednalo se o whisky z Dolan, pravděpodobně o Gold Cock plněnou do ozdobných lahví a miniatur.
A tak vlastně jedinou vyráběnou a prodávanou značkou české whisky po krachu Selika byla Printer's Whisky od Stocku. Toto postavení si udržela přes deset let. Koncem roku 2018 byl ukončen její prodej a od roku 2019 jí nahradila pod stejným názvem skotská míchaná whisky. Českou Printer's jsem od té doby nikde v prodeji neviděl (ale nijak moc jsem nepátral).
Posledním přírůstkem do tohoto historického okénka je whisky Hammer Head vyrobená v roce 1989 v palírně Prádlo patřící Stocku. Je známá svojí historkou o zapomenutých a pak znovunalezených sudech s whisky. Na trh se dostala v roce 2010 jako 21letá, pak proběhlo ještě několik plnění až po 28letou a tím měla být tato značka ukončena. Na trhu jsou některé její verze stále dostupné. V roce 2020 bylo pro americký trh stočena 30letá verze, s tou se ale pro český trh nepočítá. A tak už patří také do historie (i když ne tak úplně, viz dále).
a ještě trochu starší historie
Pár starých etiket a jedna ukázka z katalogu československých lihovin:
Kromě odkazů u Žufánka a Landcarftu, směřují všechny ostatní odkazy na tyto stránky, kde je jednotlivým značkám věnováno více prostoru.
Odkazy směřují k jednotlivým značkám tady na WOL, kde jsou k ni uvedeny další (pokud jsou) informace, případně charakteristiky.
Ochutnávání některých česko a slovenských whisky se věnuje i stále neukončený článek - nekonečný Česko-Slovenský týden
=============================
jsem se tak nějak zamyslel
Si tady tak degustuju a ochutnávám a zase degustuju whisky, až najednou zjišťuji, že se spíše opíjím. A do toho tady s chroustem filozofuji. Ne o jeho nesmrtelnosti, ale o české whisky. Ostatně na začátku toho opíjení, tedy degustace byla nejmenovaná česká whisky o síle 49,2%. A dobrá, takže to degustování šlo docela dobře. Se mi tady ti chrousti množej, před chvílí jsem viděl jednoho a teď už tu vidím dva. Nechám chrousty plavat, diskusi o jejich nesmrtelnosti s nimi zkusím potom a zpět k české whisky. Se tak zamýšlím nad aktuálním stavem a přijde takovej nicmoc, ale s dobrým výhledem do budoucna.
Prvním v nové vlně byl Jelínek, který koupil Gold Cock a to nejen značku, ale i zásoby. Pustil se také do vlastní výroby whisky. A to je trochu kámen úrazu. Jejich whisky není špatná, ale je švestková, což mi nesedí. To co stáčejí z Dolan (Těšetic) je z mého pohledu zajímavější. Kdy už zvládnou i oni vyrobit dobrou whisky? Jinak se jim musí uznat cenová politika, kterou drží ve velmi rozumné výši, jen mám pocit, že by to ještě měli podpořit reklamou, aby se o nich taky pořádně vědělo.
O whisky Trebitsch slyšet je. Reklamu a marketing mají celkem zmáknutou. Jasný cíl bych řekl taky, včetně cílové skupiny. Ta whisky není tak špatná, jak z ní někteří dělají. Není cílená na whisky komunitu, ale na běžného komzumenta a tak je tedy tak trochu neutrální, aby se zalíbila všem nebo alespoň nejvíce lidem. Cenově tedy nepatří zrovna k levným, což někoho odradí a někomu přijde jako lepší zboží. Je to prostě hlavně marketing a obchod.
Tím máme za sebou první dva hráče na našem whiskovém hřišti. U obou mám trochu pocit, že obchod a marketing jsou na prvním místě, whisky až na druhém. Čímž neříkám, že ti lidé, co stojí přímo u zrodu té whisky, toho destilátu, tomu nedávají své srdce.
Teď přeskočíme na hráče, co se mrcasí někde na konci, nemůžou pořádně chytit dech, podcenili přípravu a ještě se moc nerozkoukali. Palírna Blatná s Martin's Barrel a palírna Prádlo. Blatná už dala na trh dvě plnění whisky, ale tak potichu, aby to nikdo pořádně nevěděl, jen pár informovaných a možná pár šťastlivců. Mám tak pocit, jako by si to dělali pro sebe a sobě pro radost a aby byli uznáni jako výrobci whisky, tak musí něco pustit na trh a pro jistotu dost draho, aby si to nekoupil jen tak někdo. Prádlo se na trh zatím vůbec nedostalo, na podzim 2019 se ukázali na festivalu a od té doby nic. Kdyby tam byl ještě Klusák s Remundou (režiséři filmu Český sen), tak bych si skoro myslel, že to byl pokus, zda česká whisky scéna skočí na vymyšlenou palírnu. Ale věřím tomu, že se jich dočkáme, možná i obou.
A teď jsme se dostali k naší nadějné mládeži. Nadšení z nich čiší, chuť zkoušet nové věci, ukázat těm dospělákům, že nastupuje nová generace, která je převálcuje a ukáže jim, jak se to má dělat. Svachovka se svojí whisky Svach's Old Well Whisky předvedla dokonalou přípravu a načasování. Rozvinula široký nástup, kdyby se nám na jednom křídle nedařilo, ještě stále máme druhé křídlo a střed. A když k tomu přidáte Lukášovo nadšení pro whisky, tak je to silná kombinace. Jen nadšení nestačí, ale když se k tomu přidávají i výsledky a velký plán do budoucna, tak to vypadá jako talent na pár sezón.
Druhým mládežníkem je Těšetický TOSH s whisky King Barley. Nastoupil v dresu po dědovi se lvem s rudou hvězdou nad hlavou. Nemám rád retro vlny, co žijí jen z toho, že retro. Tady to ovšem vypadá, že by to tak zůstat nemělo. První whisky je tak trochu retro, udělali jsme to jako tenkrát, ale časem chceme ukázat, že to umíme i my sami, že se naučíme a ukážeme vám, co v nás je. Nezačali úplně špatně, ale teprve uvidíme jak si povedou dále. Určitě stojí za to jim dát šanci. Nikdo učený z nebe nespadl.
A to je všechno, teď se jdu věnovat těm čtyřem chroustům co tu trpělivě čekají, až se začneme věnovat filozofování o jejich nesmrtelnosti. :)
(20.10.2020)
a zase jsem se zamyslel :)
Si tu tak popíjím a opíjím, pak zase opíjím a popíjím, prostě to poctivě střídám a při tom jsem narazil na svoje přes dva roky staré zamyšlení nad českou whisky. Dva roky je dlouhá doba, tak se zamyslím, kolik se nám toho na českém whisky hřišti změnilo. Mám pocit, že hodně, ale nějak si tím přestávám být jistý.
Před dvouma rokama, jsme tu měli 3 hlavní hráče, byť ten jeden byl ještě mezi mládežníky. A ono se toho tolik nezměnilo. Ale událo se věcí dost. Gold Cock rozjel snad útok na celé lajně. Do roku 2019 vydával stará plnění a začínal budovat aktuální core-range, což v roce 2020 dodělal. Jinak byl ten rok na láhve celkem chudý, ovšem v roce 2021 se na nás vyvalilo 11 různých láhví (a to nepočítám, že se měnily láhve a etikety), v roce 2022 jsem jich napočítal 12 (13). Hele, čeho je moc, toho je příliš. Už i věrní sběratelé to nemají kam dávat. A běžný člověk se v tom pořádně nevyzná, co vlastně bylo z palírny, co bylo plnění pro někoho. Svachovka s Old Well upevnila svoji pozici na trhu a na konci roku 2020 trochu v tichosti vydala druhý release svých základních whisky. Rok 2021 byl rokem Mizunary. Nevalí toho na nás tolik a řekl bych, že mají ročně podobné množství dobrých whisky jako GC. U třetího hráče na hřišti to bylo nejdramatičtější. Když šel Trebitsch na hřiště, tak velká část hlediště bučela, ale domácí příznivci fandili a nic si ze zbytku nedělali. Uvnitř týmu to však vřelo a v roce 2021 vyměnili hlavního trenéra. A ještě větší haló byla v dubnu 2022 žlutá karta a tvrdé pokárání od rozhodčích za nefér hru. Byla otázka, zda to ustojí. Ustáli a nový trenér se snaží všechny přesvědčit, že to je odrazový můstek pro lepší tým, ale je třeba mu dát ještě chvíli času. A tady by mohl být velký problém. Chápeme, že to pár let trvá, než se můžu předvést na hřišti a začít sklízet úspěchy, jenže v přípravce už je pěkně těsno a tlačí se tam několik dalších týmů, které nám chtějí ukázat, že mají fakt dobře natrénováno. Málem jsem zapomněl na další dva hráče na hřišti. Martin's Barrel nás dlouho připravoval na svůj velký nástup a teď se tam na pokraji šmrdolí a nezasahuje do hry, nějak není s čím. A v jiné části hřiště se zcela nekrálovsky dloube v nose a čeká na posily King Barley. Na hřišti je už dlouho, ale není vidět, třikrát si kopnul do míče a teď čeká, až mu dorazí další do týmu. Čas, který je při zrání jejich největším pomocníkem, se občas stává tím největším protivníkem, kdy se na něj musí čekat a čekat. Dorazí mu tým dřív než nováčci z přípravky?
Rozhlížím se po hřišti, zda jsem na někoho nezapomněl, mám pocit že jo, ale nikoho pořádně nevidím. Už je to jasné, vedle hlavního hřiště jsou ještě další. Na jednom za halasného mysliveckého troubení pobíhá Stará myslivecká. Proč nejste s ostatníma na hlavním hřišti? Tohle je přece hlavní hřiště. To není, tady jste sami, hlavní hřiště je vedle, tam co jsou ostatní manšafty. Ta ještě neopeřená kuřata? No, oni tam byly dřív než vy jste přišli sem. Dřív? Jejich historie stěží začíná dvouciferným číslem, kdežto my se už blížíme ke čtyřcifernému. Aha, tak nic, tak si tu zůstaňte.
A ještě je tu jedno hřiště bokem a tam si zase hraje Thomas Dyntar. Tady jsme ale moc nepokecali, tedy vůbec.
Na jednoho hráče jsem na hlavním hřišti zapomněl, na Prádlo, to je ten, co se před pár roky omluvil na vteřinu, že si jen odskočí a hned bude zpátky, ještě se nevrátil.
Kdo překvapil a kdo zklamal?
U favoritů je to vždy těžké hodnotit, dobré umístění se u nich očekává, za to je nikdo pořádně nepochválí, ale za chybu či zklamání tvrdě zkritizuje (jako silně nesportovní typ jsem dostal na škole pochvalu - nebudu chválit tady ty sportovce, jak daleko doskočili, ale musím pochválit tady Petra, že i takové lemro zvládlo něco skočit). Oba (Gold Cock i Old Well) nezklamali a dostávají pochvalu za zatím setrvalý posun vzhůru, ale mějme na paměti, že žádný strom neroste do nebes, pak už se nebude kam zlepšovat, ale i tak mohou dostat pochvalu, za udržení té vysoké úrovně. Trebitsch dostává pochvalu za dobrý nový směr a snahu, ale k cíli je ještě daleko a když jste dole, tak tam buď zůstanete nebo půjdete směrem vzhůru, moc jiných možností není. Je to taková motivační pochvala.
Zato v soutěži o zklamání roku je to těsné. Vlastně neumím říct, co je největší zklamání. Velké zklamání je Prádlo, za to, že tu nemá nic a už dlouho. Velké zklamání je Martin's Barrel, nejsou to žádní nováčci ve výrobě lihovin, musí mít představu o tom, co je na trhu, co dělají ostatní. Ale to co předvedli, to vypadá, jak když jsou odtržení od reality, na jednu stranu nechtějí být na stejném hlavním hřišti s ostatníma a současně tam chtějí být. Standardní zklamání přinesla Stará myslivecká, už jsme si zvykli, že se s námi vlastně nebaví, takže neodpovídání atd je takové běžné zklamání. Překvapil a zklamal Thomas Dyntar, čekal jsem, že po tom jejich rozchodu se rozhodne ukázat, chyba nebyla ve mně, ale v nich. To oni mě táhli dolů, ne já je. Ale, to co se dost vytýkalo Trebitschi se přeneslo teď na ně. Čím to asi bude? (řečnická otázka). A King Barley nepřekvapil ani nezklamal, protože tak nějak nic nedělal, čeká se.
Tak jsem se hodně zamyslel a teď by to chtělo taky hodně popít. Takže plánuju se pustit do všeho českého, co tu mám. Láhve i vzorky a hezky od dávna. Nemám vše (ale klidně můžete doplnit) a bude to asi dvoukolové. Do druhého kola nepostoupí to, co už nebudu chtít pít znova a nebo to, co už nebudu mít, páč jsem to dopil. Druhé kolo není, abych zkoušel vybrat vítěze, ale jen pro jiný pohled na stejnou whisky. Jestli se to povede, tak se těšte :)
(8.1.2022)
Poznámky z ochutnávky se postupně objevují tady: ochutnávky 2023
