» informace » ochutnávky » archiv 2007-8 

Ochutnávky whisky 2007-8

3.12.2008 - Ochutnávka whisky - Balblair

Už jsem začínal mít strach, že pokud si ochutnávku v Praze sám nezorganizuju, tak žádná nebude. Naštěstí jsem se mýlil (i když myšlenka udělat setkání čtenářů WOL, někde kde bude možné si k tomu dát sklenku whisky stále trvá, ale nejspíše z toho nic nebude, kdysi se to již neúspěšně zkusilo) a Vašek Rout udělal zase jednu ochutnávku. Navíc to nevypadá, že bude osamocena, ale měli by následovat další. Stejně tak i obnovená činnost Single Malt Whisky Clubu. Myšlenka ochutnávek různých plnění jedné značky, kdy je možné si vychutnat jemné rozdíly se mi líbí stále více, takže doufám že u tohoto způsobu zůstane.

Tentokrát se ochutnávka konala ve Whiskerii v pražské Jindřišské věži. Musím říci, že jsem si to nedokázal předem představit, z venku mi ta věž vždy připadala relativně malá a tak jsem měl strach z prostoru i celkového místa. A byl jsem velmi příjemně překvapen. Jak prostorem ve kterém ochutnávka probíhala, tak i samotnou Whiskérií. Whisky Balblair byla také příjemná. Byl tam i ročník 1965, ale pouze k podívání či zakoupení, k ochutnání nebyl. Nad tímto ročníkem také proběhla úvaha, že začíná být čím dál těžší zakoupit láhev starší než jsme my. A to ze všech pohledů, ať je stáří whisky větší než naše či aby se pouze narodila dříve než my.

Vintage (ročníkové) série nebývají označené stářím whisky, ale rokem destilace. Zatímco při tradičním označování 10letá, 18letá apod. se palírna snaží o neměnnost a vyrovnanost, Vintage Serie jsou příležitostí ukázat to nejlepší z palírny. Označení roku destilace chtějí zdůraznit výjimečnost takovéto whisky, kdy s přívlastky jako „ručně vybíraná“, „speciálně vybrané ročníky, které mají představovat to nejlepší, co palírna nabízí“ apod. se jim to i daří. Ale je třeba zdůraznit, že jimi vybraná whisky si to skutečně zaslouží.
Jako čtyři konečné ročníky do Vintage Serie byly vybrány následující 1975, 1979, 1989, 1997 – vše plněno v roce 2007. Jako další, pátý a velmi unikátní ročník, byl distillery managerem Johnem MacDonaldem vybrán rok 1965. Obsah sudu, který se takto nalahvoval, byl vypálen 23. března 1965 a zrál v sudu od amerického bourbonu (stejně jako i ostatní whisky z Vintage Serie vyjma roku 1975, která zrála v sudech od španělského sherry). Jedná se o nejstarší whisky z produkce palírny na trhu, čemuž odpovídá i cena – cca 1.200 liber. Navíc je třeba si uvědomit, že stočeno je pouze 350 lahví, z nichž např. na britský trh se dostane pouze 45.
Každá z nabízených whisky Vintage Serie je velmi individuální a chuťově unikátní, přesto však se společnými znaky, které by měly vyjádřit charakter whisky Balblair. A jaké že jsou ony společné znaky? Meruňka, pomeranč, zelené jablko, jetel, vanilka a med.

Tyto whisky již také získaly růrné ceny:
1997 Vintage – IWSC 2008 – gold medal
1989 Vintage – IWSC 2008 – best in Class, Gold Spirit Award 2007– best in class
1979 Vintage - Gold Spirit Award 2007– best in class

U whisky, které piji se snažím napsat si pár poznámek. Hlava už to přestává pobírat, od některých už také uplynulo dost času a tak se snažím psát i na těchto ochutnávkách. A jako vždy pár svých komentářů přidám i sem.
Všechny ochutnávané whisky byly velmi dobré, jemné, příjemné a trochu do sladka (tu po medu, tu po ovoci). Na druhou stranu na mě neudělaly zase až tak velký dojem, abych si je šel koupit, nabídku ochutnat je znovu ovšem neodmítnu. To bylo spíše celkové hodnocení. A jednotlivě: Balblair 1975 - jako jediná z nich zrála v sudech po sherry, což je tam trochu cítit, ale není to na škodu, jinak je velmi bohatá a jemná. U stáří 32 let jsem měl předběžné obavy, zda tam již nebude znát vliv dlouhého pobytu v sudu, ale žádný rušivý jsem nezaznemal, takže stáří se projevilo jen dobře. Balblair 1979 - ani u této osmadvacítky sud žádné špatné následky nezanechal. Byla také jemná a její pití bylo přímo takové pohlazení. U této whisky mě napadají dvě slova - jemná a hebká. A taky trochu kořenitá, ale jen malinko a jen spíše v závěru. Balblair 1989 - oslovila mne z nich nejméně, připadal mi taková lehká a méně bohatá a výrazná než ostatní. Třeba na to ještě nemám tak jemný jazyk a tyto lehké a jemné chutě ještě neumím pořádně vnímat. Balblair 1997 - závěrečná desítka mi přišla trochu težší, což mohlo být vlivem minulé a také bohatým ovocným a sladkým aroma i chutí, které ji dodávalo na objemu. Byla taková příjemná, velká a svěží.
Byl to velmi příjemný výlet do Higlands s whisky pro chvíle pohody, kdy se člověk rád k tomu něco dobrého zamlsá.

Tasting notes Václava Routa:

Balblair 1975 32y 1975/2007 46%
Aroma: krásně vyrovnaná harmonie sladu a teplého závanu koření; lehký nádech hrozinek a toffee se závanem zelených jablek a medu.
Chuť: zpočátku bohatá a smetanová s nádechem čokolády poté vydatná těžká a přitom jemná
Dokončení: dlouhé, vytrvalé a jemné
Balblair 1979 28y 1979/2007 46%
Aroma: jemné a subtilní, lehký desert s příjemnými dubovými tóny; trochu travní s citronově vanilkovými podtóny; tradiční skotská máslová sušenka; velmi komplexní a vyrovnané
Chuť: vláčná a hedvábná; zpočátku mandlová, kterou velmi rychle začne doplňovat lehký akátový med s nádechem růžových okvětních lístků a koření; meruňka a pomerančové květy
Dokončení: hedvábné, čokoládové a překvapivě dlouhé
Balblair 1989 18y 1989/2007 43%
Aroma: zralé s obrovskou elegancí skrývající rozverné tóny; zpočátku čisté a suché, postupně se však objevují tóny zralého ovoce (hruška, ananas, meruňka); kakao s mlékem
Chuť: jemná s nádechem sušených květů, sladká, sirupová, čokoládová v kombinaci s lehkou provokací kořenitých tónů
Dokončení: jemné a hluboké, kdy sladké vanilkové tóny postupně přecházejí do lehké, nikoliv však rušivé pepřovitosti
Balblair 1997 10y 1997/2007 43%
Aroma: voňavé a lákavé; velmi bohaté a vyzrálé; lehký nádech marcipánu a obilných plev pomalu překrýván nádechem ovocného sirupu s karamelem a meruněk opečených na másle; místy svěže dubové; nade vším však příjemně sladové
Chuť: lehká a jemná; hedvábné pohlazení marcipánu a opečené meruňky; velmi lákavé zralé tropické ovoce; skryté, přesto však „čitelné“ kořenité tóny; medové pohlazení
Dokončení: Suché, přesto stále ovocné a skořicové, neuvěřitelně dlouhé

Doplněno 2022:
Po skončení ochutnávky, jsem byl ještě pozván na sklenku whisky a s Vaškem Routem a panem Fousem jsme ochutnali Rosebank 18letá Chieftain's Cask No. 614 2.1990/9.2008 46% stáčenou pro Fous Spirits, Bruichladdich Infinity Second Edition 52,5% a Port Charlotte PC6 Cuairt-Beatha 61,6%.

Přidal jsem sem i pár fotek, jak to vypadalo ve Whiskerii koncem roku 2008, abyste mohli porovnat s dnešním stavem. A obecně, aby ty fotky nezapadly, znova už archív nepřebraných procházet nebudu.

.

25.4.2008 - Ochutnávka whisky s překvapením pořádaná brněnským Whiskyshopem

Od Marwina jsem dostal článek o ochutnávce whisky, která proběhla 25.4.2008 v Brně.

Tato ochutnávka se uskutečnila 25.4. v Brně, pořádal ji tradičně Whisky shop a první dva vzorky byly avizovaným překvapením (a vzhledem k laskavosti firmy, která vyrábí tuto whisky a na tuto ochutnávku ji přivezla, byly i zcela zdarma). V prostorách bývalé kavárny Amélie v Domě panů z Lipé pak byla odhrnuta rouška tajemství - jednalo se o moravskou whisky Gold Cock ve stáří 3 a 12 let, kterou se prezentoval současný vlastník značky, firma Jelínek. Mohli jsme se tak dozvědět o tuzemských a zahraničních aktivitách firmy a hlavně jaké dobrodružství je výroba whisky v tuzemsku a následně ji i ochutnat. Při výrobě používají dvojitou destilaci, slad pochází z humnové sladovny z Jeseník (k obracení už nepoužívají lopaty, ale mechanizaci) a i rašelina je domácího původu. K zrání se používají dubové sudy, zpravidla stále stejné - tedy po whisky a poněkud neortodoxně se u starší whisky pozastavuje přílišný vliv dřeva odložením do nerezových tanků. Každopádně to bylo zajímavé seznámení s whisky, kterou by měl našinec znát (ale ne každý je ochoten si pořídit hned celou láhev).

Poznámky od Pet:
Gold Cock 3 yo (blended) - mírná, neznatelné vůně, chuť spíš do irské, v puse navoněná, nahořklý konec, mělká, trochu jsou po polknutí cítit maliny. Krátká.
Gold Cock 12 yo (malt) - mírná, ale oproti 3leté výraznější vůně, travní. Příjemný začátek, víc whiskoidní, hořkokyselá. Stále krátká.

Po té následovala ochutnávka dvou skotských: Glenfarclas 1987, Quarter Cask, Speyside, 48,8% a Dallas Dhu 1975, 30yo, Speyside, 46,9%, plnění Signatory. Většina účastníků se následně přesunula do Whisky shopu, kde pokračovala neformální část degustace, otevřela se nově láhev Mannochmore – neobvyklé dozrávání po jihoafrickém sherry od Signatory.

.

28.3.2008 - Ochutnávka irské whiskey u příležitosti svátku sv. Patrika - Ochutnávka whisky v Brně pořádaná brněnským Whiskyshopem

Od Marwina jsem dostal článek o ochutnávce whisky, která proběhla 28.3.2008 v Brně.

Při příležitosti oslav svátku sv. Patrika, patrona Irska, se konala v Brně dne 28.3.2008 ochutnávka irské whiskey. Ochutnávku pořádal tradičně Whisky shop tentokrát v prostorách Malé zasedací místnosti v Domě pánů z Kunštátu.
O program se starala rozšířená Irská sekce – účastníci si poslechli pohnutou historii vzestupu, pádu a současné renesance irské whiskey. Vyprávění zahrnovalo i historii a původ značky The Tyrconnell. Zaznělo též, že palírna Cooley vznikla z provozu na výrobu průmyslového alkoholu, který byl projektován naší plzeňskou Škodovkou. Přestávky vyplnila hra na dudy a ukázka irského tance v podání souboru Scotta(n)čení. Jako zákusek bylo irské pečivo - sodabread.

Ochutnávali jsme tři vzorky whiskey Tyrconnell, ve stáří 10 let (všechny v koncentraci 46%), různého dozrávání: 1) Tyrconnell Sherry Cask, 2) Tyrconnell Madeira Cask, 3) Tyrconnell Port Cask.
10letý Tyrconnell Sherry Cask byl vyhlášen nejlepší irskou loňského roku webem The Malt Maniacs. Dále získal ocenění v rámci World Whiskies Awards, které zaštiťuje The Whisky Magazine a to v kategorii Nejlepší irská single malt do 12 let. 10letý Tyrconnell Madeira Cask byl loni vyhlášen další nejlepší irskou roku, pro změnu Jimem Murrayem v jeho Whisky bibli. Obě whiskey navíc získaly na San Francisco World Spirits Competition pro svou palírnu Cooley prestižní dvojité zlaté medaile.

Připraveny byly degustační listy a přítomní si tak mohli porovnat jednotlivá dozrávání a ověřit si, nakolik se jejich dojmy shodují s hodnocením těchto tří whiskey ze zahraničí. Po úspěšné ochutnávce se ještě část účastníků přesunula do Whisky shopu, kde pokračovala v neformálním ochutnávání.

Poznámky z ochutnávky:
Tyrconnell Sherry Cask
Zdena HT: vůně – jahody, maliny, slad a tráva, chuť – sladká, hrozinky, jahody
Petra: vůně – černý rybíz, jablka, máslové sušenky, pomeranče, slad, vanilka, chuť – kandované ovoce, hrozinky, meruňky
Marvin: vůně – jahody, pomeranče, chuť – kandované ovoce, sušené ovoce

Tyrconnell Madeira Cask
Zdena HT: vůně – bylinky, tráva, dřevo, ořechy, pomeranče, chuť – hořká, karamel, obilná, chlebová, hrozinky
Petra: vůně – černý rybíz, maliny, orchideje, tráva, ořechy, chuť – hořká, čokoláda, obilná, ořechy
Marvin: vůně – maliny, ořechy, hloh, chuť – karamel, čokoláda

Tyrconnell Port Cask
Zdena HT: vůně – jablka, skořice, dřevo, slad, pepř, chuť – karamel, kdoule, sušené ovoce, chlebová
Petra: vůně – černý rybíz, jahody, lesní plody, vanilka, máslové sušenky, pepř, chuť – sladká, hrozinky, mango
Marvin: vůně – lesní plody, kůže, chuť – mango, papaya, kdoule

28.2.2008 - Ochutnávka whisky - Bladnoch

Koncem února se konala zajímavá ochutnávka whisky z Lowland. Whisky byla z nejjižnější skotské palírny Bladnoch, jedné ze tří posledních palíren v Lowland. Nynější roční produkce palírny nepřesáhné 100.000 litrů. K první destilaci v obnovené palírně došlo v roce 2000 a na trhu lze whisky očekávat nejdříve v roce 2010 a tak se samozřejmě ochutnává whisky z minulých zásob. Již nyní je prý whisky Bladnoch dostupná pouze v palírně a při tak nízké produkci, jaká je nyní, je jasné, že whisky nebude nikdy masově dostupná.

Ochutnávka se opět konala ve Dvorní vinotéce na Uhelném trhu a vedl ji Václav Rout. Úvod byl věnovaný palírně, její historii doplněné o zajímavé Vaškovi poznámky z nedávné návštěvy této palírny. Po krátkém úvodu jsme se věnovali ochutnávání této zajímavé whisky. Přestože se jednalo o po sobě následující stáří byly mezi nimi velmi výrazné rozdíly.

Jako u většiny ochutnávek, kterých jsem se zůčastnil i zde přidám svůj komentář k ochutnávaným whisky.
Obecně řečeno, nemám k whisky z Lowland výrazně vřelý vztah. Najdou se zde whisky dobré i vynikající a přestože k pár z nich se rád vrátím, tak celkově ve mně Lowland zatím zanechává spíše dojem lehké, ne moc výrazné a spíše zapomenutelné whisky. (Každý má svůj subjektivní názor ovlivněný preferovanou chutí, whisky kterou ochutnal apod, tak mě doufám, za ten můj nebude bít. :)
Ani whisky Bladnoch můj názor moc nezměnila. Bylo zajímavé sledovat rozmanitost různých plnění této whisky, velké rozdíly ve vůních i chutích a celkovém dojmu z nich. Ze všech vzorků mi nejvíce chutnala 15y 55%, kde byl také velmi vidět rozdíl mezi čistou whisky a whisky s pár kapkami vody. Jemné lehké sladké aroma následované sladkým úvodem a pepřovitostí/kořenitostí (spojující snad všechny vzorky této ochutnávky) a zakončené dlouhým koncem s lehkou pepřovitostí, celkově komplexní whisky s dobrou kombinací jemnosti, sladkosti a pepřovitosti. Přidání pár kapek vody způsobilo malou explozi ve sklence a krásně ještě více uvolnilo a zvýraznilo aroma i chuť a ještě více ukazalo komplexnost této whisky. Na druhém místě skončila 15y 46% s lehkou sladkostí, kořenitostí, trochou ovocnosti a stálé jemnosti. Třetí potom 13y 55%, která se nese v podobném charakteru předchozích, ale již zůstává v jejich stínu. I u této whisky mělo přidání pár kapek whisky dobrý vliv na její aroma i chuť, která se více otevřela a obohatila. Hodnocení uzavírají 14y 40% a 16y 40%, které spojuje několik znaků - jejich barva byla zakalená, připomínající med, v aroma a chuti náznaky medu a kvasinek (které mě tam asi nejvíce rušily), 14y navíc trochu evokovala ovocný destilát.
I přes určitou kritiku hodnotím ochutnávku jako velmi vydařenou a zajímavou. Svět whisky je velký a tak se v něm vyskytují jak whisky více oblíbené, tak i méně oblíbené, ale bez poznání obou stran tohoto světa si nelze nikdy udělat komplexní obrázek. Navíc nikdy nevíte o jaké nečekané překvapení přijdete, pokud se rozhodnete nějakou whisky odsoudit předem.

Tasting notes Václava Rauta:

Bladnoch 13 let – originální plnění (55%) - non-chill filtered
Barva: bílé víno
Aroma: velmi čerstvá, čistá, lehká. Ovocná. Šťavnaté citrusy, zralá peckovina, sladká, hroznové víno. Červený grapefruit na pozadí. Po přidání vody – výrazně sladká, bílá čokoláda, zralé ovoce.
Chuť: První náraz sladkosti čerstvě rozkrojených jablek s lehkou kyselostí grepového džusu, rychle vystřídá výrazná kořenitost postupně přecházející v ořechovou suchost. Lehce obilná. Po přidání vody – exotické koření, exotické dřevo lehká dubová suchost. Citronová kůra.
Dokončení: Středně dlouhé s nádechem citronové kůry.
Bladnoch 14 let – originální plnění (40%) - non-chill filtered
Barva: Lipový med
Aroma: Přírodní kaučuk. Lipový med, kvasnice. Rozvařené ovoce, Sladké. Ovocný destilát (hruškovice, slivovice).
Chuť: První náraz lehké sladkosti přechází do výrazné kořenitosti s nádechem čerstvých citrusů. Zpětný návrat k medové sladkosti.
Dokončení: Lehké, sladké, kvasové.
Bladnoch 15 let – originální plnění (46%) - non-chill filtered
Barva: Bílé víno
Aroma: Lehké, s vnitřní silou pod povrchem. Sladové, ovocné. Sladké. Později lehce pepř a vanilka.
Chuť: Sladká s rychlým přechodem do suchosti, lehce citrusová, kořenitá.
Dokončení: Dlouhé, teplé, lehce citrus. Krásné.
Bladnoch 15 let – originální plnění (55%) - non-chill filtered
Barva: Bílé víno
Aroma: Výrazně citrusová, lehká. Sladká. Lehce karamel, čokoláda, vanilka, hnědý cukr, slad. Lehký nádech kouře na pozadí. Po přidání vody – sladká, sladová, lehce kořenitá, sladké citrusy. Griliáš. Zemitá. Lehká slanost.
Chuť: Hebká, sametová s přechodem do kořenitosti, pepřovitosti. Hřejivá, lehce slaná, Máta. Dřevitá suchost. Po přidání vody – jemná, sladká, delikátní, kořenitá. Ovocná, citrusy. Vyvážená.
Dokončení: Dlouhé, hřejivé, dubová suchost v kombinaci s lehkou pepřovitostí. Nádherná.
Bladnoch 16 let – originální plnění (40%) - non-chill filtered
Barva: Lesní med
Aroma: Výrazně ovocná. Sladce kvasová. Hrušky „nashi“, licchi. Medová. Výrazně sladká.
Chuť: Lehká, sladká, ovocná, medová, lehce kořenitá.
Dokončení: Lehké, jemné, sladké.

.

25.1.2008 - Ochutnávka skotské whisky u příležitosti výročí narození Roberta Burnse - Ochutnávka whisky v Brně pořádaná brněnským Whiskyshopem

Od Marwina jsem dostal článek o ochutnávce whisky, která proběhla 25.1.2008 v Brně.

V pátek 25. ledna 2008 jsme si v Brně již třetím rokem ochutnávkou skotské single malt whisky připomenuli výročí narození skotského barda Roberta Burnse. Ochutnávka se konala v prostorách Whisky Shopu a ty byly vzhledem k vysokému počtu účastníků (více jak 30) zaplněny do posledního místečka.

Ochutnávali jsme tyto skotské:
1) Glen Scotia 12yo, 40%, Campbeltown
2) Bruichladdich 17yo, 46%, Islay
3) Talisker 10yo, 45,8%, Isle of Skye
4) Balvenie 14yo, Roasted Malt, 47,1%, Speyside

Jako zákusek mohli mít účastníci za drobný poplatek skotský ovocný koláč nebo košíčky s paštikou či kozím sýrem (vše s příměsí whisky). Po skončení oficiální části pokračovala ještě neoficiální ochutnávka - byly otevřeny ještě tři další nové láhve, takže tento večer se poněkud protáhl. Také byla slavnostně vyhodnocena loňská docházka na pravidelná páteční setkání ve Whisky Shopu a nejvzornější „pátečník“ byl odměněn tekutou prémií – láhví Glenmorangie.

Glen Scotia 12yo
Chutná po ovoci, cítit jsou pomleté mandle, med, karamel. Moc dobře se pije.

Bruichladdich XVII
Světlejší barva. Mělká vůně, lehce jsou cítit hrušky. Na Bruichladdich překvapivě málo rašelinová, spíš sladší. Cítit jsou oplatky s vanilkovým krémem, bílé hrozny, hrušky, jablka.

Talisker 10yo
Jasná zlatá barva. Vůně pepře a rašeliny. Mohutná chuť, pepř, koření, dřevo, rašelina a hnědý cukr.

Balvenie 14yo, Roasted Malt
Barva tmavého zlata. Vůně nasládlá, ječmen, med. Chuť jako hutná pivní pěna u Guinessu. Sladové karamelky. Nahořklý konec. Moc dobrá whisky.
Pozn.: Roasted malt znamená, že sladový ječmen byl pro tuto limitovanou edici po vyklíčení opražen.

.

4.12.2007 - Ochutnávka whisky - Glenmorangie

Začátkem prosince se uskutečnila ochutnávka whisky Glenmorangie. A protože značka Glenmorangie je známá mimojiné tím, že v základním portfoliu mají i různé "dřevité úpravy" jejich whisky, nesla se tato ochutnávka v duchu jejich plnění "něco" Wood Finish. Prvním kouskem klasická Glenmorangie ve stáří 10 let, ke které bylo potom možné srovnávat výsledky dozrávání v různých sudech. Potom následovaly "dřevité úpravy", které zrají deset let v sudech po bourbonu a následně dozrávají 2 roky v různých sudech - Burgundy Wood Finish, Port Wood Finish, Sherry Wood Finish a Madeira Wood Finish

Pár mých stručných poznámek k ochutnávce:
10letá je příjemná, trochu do sladka, trochu do ovoce, skoro bych ji řadil do Speyside. Burgundy Wood Finish mi připadla ještě trochu sladší a s máslovou chutí a tradiční lehkou kořenitostí, v dobrém slova smyslu zajímavě ovlivněná základní Glenmorangie. Port Wood Finish bývá kritizována kvůli velkému ovlivnění portským. Já ji mám docela rád jako kombinaci mezi mou oblíbenou whisky a mým oblíbeným portským. Z hlediska whisky je Sherry Wood Finish povedenější kombinace, sherry tolik whisky nepřebíjí. Závěrečná Madeira Wood Finish mi přišla ze všech úprav nejlepší, nejzajímavější a nejkomplexnější.

.

19.11.2007 - Ochutnávka whisky v restauraci Sonora

19.11.2007 se v restauraci Sonora uskutečnila ochutnávka whisky. Na této ochutnávce mám i nemám rád ten velký počet vzorků. Výhodou je, že je vysoká šance narazit na whisky, kterou jsem ještě nepil. Nevýhodou, že se ochutnávání může jednoduše změnit v opíjení. Přicházím většinou cca hodinu před začátkem, abych se stihl v klidu najíst a promyslet, které whisky si vyberu k ochutnání.

Ochutnávané whisky jsou psány ve stejném pořadí jako na seznamu z restaurace, pořadí v ochutnávce bylo ovšem trochu upraveno: Aberlour 10y 43%, An Cnoc 12y 40%, Glen Deveron 12y 1985 40%, Usquaebach 15y 43% (vatted malt), Mortlach 13y Signatory Vintage Un-Chillfiltered Collection 3.6.1991/22.9.2004 46%, Rosebank 16y Gordon & MacPhail Connoisseurs Choice 40%, Old Pulteney 1989 Gordon & MacPhail Reserve 1989/2001 46%, Banff 1974 Gordon & MacPhail Connoisseurs Choice 1974/1998 40%, Springbank 12y Rum Wood 1989/4.2002 54,6%, Laphroaig 15y 43%, Edradour 21y Straight from the Cask Chateau d´Yquem Finish 51,3%, Dallas Dhu 24y Douglas Laing Old Malt Cask 10.1976/1.2001 50%, The Macallan 1851 Inspiration 41,3%, Linkwood 22y Signatory Vintage 22.8.1975/24.4.1998 55,7%, Teaninich 27y Rare Malts Selection 1972/10.2000 64,2%, Clynelish 28y Signatory Vintage 4.3.1971/30.7.1999 53,9%, Glen Garioch 29y 27.4.1968 55,5%, Port Ellen 21y Douglas Laing Old Malt Cask 9.1979/2.2001 50%, Redbreast 15y Pure Pot Still 46% (irská whiskey), Pappa Van Winkle´s 20y 45,2% (americký bourbon).

Pár mých poznámek k ochutnávce:
Po minulé zkušenosti, kdy byla irská whiskey až nakonci a její hodnocení bylo prý ovlivněno skotskými před ní (podle mne zde sice určité ovlivnění bylo, ale ne natolik zásadní), byla ochutnávka započata irskou whiskey Redbreast 15y. Redbreast znám již v jeho 12leté verzi a i tato 15letá verze patří k tomu nejlepšímu, co se v irsku vyrábí. Tato příjemná, bohatá a celkem sladká whiskey vysoko převyšuje bežnou známou komerční irskou produkci a alespoň trochu zachraňuje jméno irské whiskey. Ochutnal jsem i následující americký bouron Pappa Van Winkle´s 20y, ovšem americké produkci se moc nevěnuji a tak nejsem schopen srovnávat. Byla to taková zajímavá, bohatá a mohutná sladká karamelka v tekutém stavu. Bylo to opravdu dobré, ale k opuštění skotské whisky mne to nezlákalo.

A konečně přišlo Skotsko. Aberlour 10y znám a mám, proto jsem ho vypustil (moc k němu teď neřeknu, protože nemám své poznámky stále dokompletované a zrovna Aberlour 10y tam ještě chybí). An Cnoc 12y je velmi jemná a lehká whisky, taková lehounká podoba klasické sladové (myšleno tím tu sladovou chuť) voňavé whisky, určené pro dámy, které whisky nepijí. Případně i možná vhodná startovací whisky pro děti. Glen Deveron 12y jsem vypustil, protože ji znám a jedná si sice o přijatelnou, ale nezajímavou whisky (ani dobré ani špatné vzpomínky). Usquaebach 15y byla jediná vatted malt whisky ze skotských zde ochutnávaných. Již ji znám, je to docela povedená směs se sladkou chutí a chutí hořké čokolády.

Mortlach 13y měl stejně jako ostatní Mortlachy co jsem ochutnával určitou kořenitost a štiplavost v chuti, která mne stejně jako u jiných jeho plnění moc nenadchla. Rosebank 16y splnil vše, co se od whisky značky Rosebank očekává - lehkost, jemnost, kytičky, travičku atd. Old Pulteney 1989 jsem vypustil, protože jsem nechtěl překročit můj limitní poměr whisky a krve v žilách. Znám ji z dřívějška a je to dobře pitelná, celkem lehká až medová whisky, ovšem bez výrazné zapamatovatelné chuti. Největší zajímavostí je, že originální plnění je díky své slanosti zcela zapamatovatelné, krásně by se zde dala demostrovat občasná veliká rozdílnost mezi originálním a nezávislým plněním. Banff 1974 je skvělá whisky kombinující lehkost, sladovost, trávu a lehký kouř. Již ji znám a tak jsem ji tentokráte vypustil.

Springbank 12y Rum Wood se nesla ve znamení dřevitosti a štiplavosti a také ukázky, že voda někdy dokáže dělat zázraky. Čistá whisky byla ostrá, štiplavá, dřevitá a velmi uzavřená, 3 kapky vody ji krásně otevřely, oslabily ostrost i dřevitost a otupily špičky štiplavosti a ukázaly další bohaté vůně a chutě. Další 2 kapky přinesly opět zjemnění, ukázali bohatost chutí a vůní a otupily hroty, které v chuti občas výrazně vyčnívaly. Laphroaig 15y je skvělé pití, skvělá komplexní kombinace rašeliny, kouře, nemocnice. Znám a mám a tak jsem vypustil. Edradour 21y byl pro mne asi překvapením večera (ovšem asi jen tohoto večera, pár dní poté již zůstal jen dobrý dojem a ne velký zájem zakoupit láhev, jako bylo u jiných velkých překvapení). Bohatá, zajímavá, máslová a krásně čitelná whisky. Dallas Dhu 24y byla klasická sladová (sladová chuť) whisky, která prostě byla tak strašně klasická, až byla strašně průměrná a nezajímavá. The Macallan 1851 Inspiration, na tuto whisky jsem byl hodně zvědavý. Občas při výkladu zazněly informace, že jedná o repliku, ale už podle názvu si to nemyslím. Připadla mi jako docela povedená kombinace repliky z těchto let (ochutnával jsem Macallan Replica 1786 a pokud bych nevěděl, že se jedná o Macallan, tak bych tomu nevěřil) a skvělého Macallanu z doby, kdy se vyráběl z ječměne Promise Gold. A tak se v chuti dala najít jak lehká rašelina, tak i sladová sladkost a to vše bohaté a krásně sladěné. Vzhledem k mému složitějšímu cestování domů, jsem po této whisky skončil, ostatní jsem tedy tentokrát neochutnával, protože je ale všechny znám, okomentuji je na základě svých poznámek.

Linkwood 22y se po pár kapkách vody krásně otevře a následuje celkem bohatá a dobrá whisky. Teaninich 27y v čistém stavu ukáže v aroma nemocnici a gumové rukavice a chuť přebije silou. Po pár kapkách rušivé tóny zmizí, chuť se rozvine a stane se příjemnou, konkrétní chutě je ovšem těžké rozlišit. Clynelish 28y opět bez kapek vody velmi uzavřená i když i tak docela příjemná, po nich bohatší, komplexní, příjemná whisky bez převužující chuti. Glen Garioch 29y je zajímavá, ale dřevitá whisky. Pár kapek ji prospěje, je na ní znát sud po sherry a dlouhá doba v sudu. Spíš bych ji bral jako zajímavost, než whisky k běžnému pití. Port Ellen 21y je dobrá whisky z Islay se vším co k tomu patří - jód, rašelina, kouř atd, u této whisky je škoda, že jsem ji již nestihl, již ji znám a rád si ji dám znovu.

Oblíbený dodatek:
Při čtení nezapomeňte na to, že chutě jsou individuální, takže whisky, co jsem já označil za skvělou, vám nemusí vůbec chutnat a obráceně. Posouzení chuti a celkového názoru na whisky ovliňuje také spousta různých věcí, od jídla, které jste jedli před ochutnávkou, přes předtím ochutnávanou whisky, dříve ochutnávanou whisky a vzpomínkou na ní, až po náladu a celkové rozpoložení. Také trvá několik let, než se člověk naučí whisky ochutnávat, takže první dojmy zapsané před několika lety se mohou výrazně lišit od dojmů aktuálních. Navíc ochutnávkové množství není zcela ideální, protože whisky která neupoutá na první dojem, se může po druhém doušku stát vaší oblíbenou. Nelze ale od každého plnění koupit celou láhev a tak whisky dostanou většinou jen jednu šanci.

16.10.2007 - Zahájení podzimní degustační sezóny Single Malt Whisky Clubu ČR

16.10.2007 se v prostorách Gourmet Clubu a whiskotéky v Břetislavově ulici 17 na Malé Straně se konala ochutnávka whisky při příležitosti Zahájení podzimní degustační sezóny Single Malt Whisky Clubu ČR. Whisky vybrané pro tuto ochutnávku spojovaly dva pojmy "Classic Malts" a "Distillers Edition", což slibovalo mimořádný zážitek. Ochutnávaly se tyto whisky: Glenkinchie Distillers Edition 1992 - dokončení v sudech po Sherry Amontillado, 1992/2006, 43%, Cragganmore Distillers Edition 1992 - dokončení v sudech po portském vínu, 1992/2005, 40%, Dalwhinnie Distillers Edition 1990 - dokončení v sudech po Sherry Oloroso, 1988/2003, 43%, Oban Distillers Edition 1992 - dokončení v sudech po Montilla Fino Sherry, 1992/2006, 43%, Talisker Distillers Edition 1990 - dokončení v sudech po Sherry Jerez Amoroso, 1990/2003, 45,8%, Lagavulin Distillers Edition 1990 - dokončení v sudech po Sherry Pedro Ximinez, 1990/2006, 43%.

Distillers Edition bývají zajímavá plnění a většinou převyšují standardní plnění. I tyto ochutnávané whisky toto splňovaly. Glenkinchie v tomto plnění patří k tomu lepšímu co se vyrábí/vyrábělo v Lowland. Patří k jemnějším, sladším a současně chutově celkem bohatým whisky (dají se v Lowland najít dobré whisky, ale běžná plnění mi přišla většinou průměrná a spíše nezajímavá, tato whisky byla výrazně nad nimi.) Cragganmore se nesla hodně v duchu portského. Dozrávání v sudech po portském zanechalo výrazné stopy, whisky až chvílemi připomínala silnější portské (ovšem jinak, než by vypadalo silnéjší portské vzniklé z portského), stále mu ovšem zůstala určitá jemnost. Pro milovníky porstkého zcela jistě zajímavá whisky a pro milovníky whisky zajímavá ukázka, nakolik se dozrávání v sudech po portském může projevit ve whisky a přitom je to stále dobrá whisky. Dalwhinnie byla pro mne trochu zklamáním. Běžné plnění není sice žádnou extra třídou, ale takovým příjemným jemným pitím. Plnění na ochutnávce mi přišlo trochu ovlivněné sherry a tam kde v běžném plnění v závěru chutě nastupuje lehký závan rašeliny, mi zde přišla jako spíše rušící štiplavá/kořenitá (jen lehce, trochu, ale přesto mě to tam rušilo) chuť rašeliny a lékořice. Oban mě zase příjemně překvapil. Navíc mi u ní připadlo, že je to "vylepšený klasický Oban". Sudy po sherry velmi dobře doplnily jeho aroma i chuť a nebylo by od věci, kdyby podobné plnění zavedli i vedlo toho nynějšího. Po této whisky jsem musel bohužel neplánovaně odejít dříve domů a tak zbývající dvě jsem vzal tak trochu z rychlíku. Talisker znám v několika plněních a Talisker jako obvykle nezklamal, skvělá whisky, oproti běžnému plnění více komplexnosti, trochu jemnější a obroušené hrany ostrých chutí. Nelze říci, které z plnění je lepší, protože obě jsou skvělá a každé přináší trochu jiný pohled na Talisker. Lagavulin byl velkým překvapením a je škoda, že jsem mu nemohl věnovat tolik času, kolik by si zasloužil (budu to muset napravit). V prvním dojmu jsem si ani nebyl jist, že piji Lagavulin (byl jsem si ale jist, že piji sakra dobrou a zajímavou whisky). Po bohatém a sladkém nástupu přišla krásně silná, bohatá a komplexní whisky. Díky aktuálnímu nedostatku času jsem se nemohl věnovat podrobnějšímu zkoumání chutí, ale můj celkový dojem z této whisky mi říká, že to musím zcela jistě co nejdříve napravit.

Tasting notes Václava Rauta:

Glenkinchie Distillers Edition 1992 - dokončení v sudech po Sherry Amontillado
Barva: zářivá zlatá.
Aroma: sladké, měkké, voňavé, květinové, medové, pomerančové, olejové, sladce sladové.
Chuť: nádherná vyrovnanost mezi sladkostí ovocné zavařeniny a ořechovou suchostí, krásně kulatá, sladce sladová.
Dokončení: krásně dlouhé, čisté, měkké, hnědý cukr, kubánský rum, máslo.
Cragganmore Distillers Edition 1992 - dokončení v sudech po portském vínu
Barva: světle jantarová.
Aroma: vřesový med, voňavé, včelí vosk.
Chuť: ovocná, pomerančový květ, pomerančová dužina, zralé třešně, bohatá chuť portského, ječného sladu a prchavý náznak kouře.
Dokončení: dlouhé, s počáteční karamelovou sladkostí postupně přecházející do kouřové suchosti, lehce květinové, hřejivé, uklidňující.
(letní projížďka na kole v třešňové aleji mezi dozrávajícím obilím)
Dalwhinnie Distillers Edition 1988 - dokončení v sudech po Sherry Oloroso
Barva: slunečně zlatá až bronzová.
Aroma: měkce medová, čitelný vliv sladkého olorosa, lékořice, trávová, lehký náznak rašeliny.
Chuť: medová sladkost, vanilka, výrazný citrusový projev, zpočátku lehce karamel, postupný vývoj rašelinové a lékořicové chutě.
Dokončení: překvapivě krátké, vyvážené, s lehkkou převahou sherry, rašelina.

Oban Distillers Edition 1992 - dokončení v sudech po Montilla Fino Sherry
Barva: jantarová.
Aroma: voňavé, šťavnaté, medové, velmi ucelené.
Chuť: sladší, než je obvyklé (vliv velmi sladkého Montilla), sladová, příjemně ořechová, tmavá čokoláda, lehce tábáková, velmi lehounce mořská sůl, exotické koření.
Dokončení: příjemně dlouhé, přetrvávající, čokoládové a teplé. Ke konci se objeví i lehký náznak rašeliny.
Komentář: výborná jako společnice k lehké kávě a kubánskému doutníku po krásné a vydatné večeři.
Talisker Distillers Edition 1990 - dokončení v sudech po Sherry Jerez Amoroso
Barva: oranžová.
Aroma: velmi bohaté, rašelinové, sladší, než by se od klasického Taliskeru očekávalo, lehce kořenité, pepřové a slané, jemně na pozadí prosakující sherry, karamela, hořká čokoláda.
Chuť: silný náraz bohaté chuti, ohromná, postupně zjemňující, rašelinová, vřesová suchost, karamelová, sherry „drží na uzdě“ pepřové tóny, tolik typické pro klasický Talisker.
Dokončení: zemitá rašelina, kakao, vanilka, krásná vyrovnanost sladkosti a suchosti.
Lagavulin Distillers Edition 1990 - dokončení v sudech po Sherry Pedro Ximinez
Barva: oranžový pískovec.
Aroma: mimořádně ovocné, převážně zralé peckoviny (třešně, višně, švestky), vínová, rašelinová, fenol, lehce slaná, svíčka ze včelího vosku.
Chuť: velká, bohatá, kořenitá a sladká, postupně přecházející v kouřovou rašelinovost, medicínská výrazně mořská (řasy, mořská sůl).
Dokončení: Nezvykle dlouhé (dokonce i na Lagavulin), kulaté a uspokojivé, lehce slané tóny, pepřovité, kořeněné, kávové.

Tato ochutnávka byla také označena jako "Zahájení podzimní degustační sezóny Single Malt Whisky Clubu ČR". Protože jsem musel dříve odejít, tak nevím, zda se tomuto tématu věnovalo po skončení ochutnávky. Další informace jsem si zjišťoval až druhý den po telefonu. Z pohledu Single Malt Whisky Clubu je to jasný signál, že nebyl zatím pohřben a je zájem o jeho opětovné plné oživení.
Vaškovi děkuji za jeho Tasting notes, které účastníkům ochutnávky mohou připomenout její průběh a těm ostatním přibížit o co svojí nepřítomností přišli.

31.8.2007 - Ochutnávka whisky: Bourbon a Rye Whiskey - Ochutnávka whisky v Brně pořádaná brněnským Whiskyshopem

Od Petry jsem dostal krátkou zprávu z ochutnávky whisky, která proběhla 31.8.2007 v Brně.

Konala se přímo v prostorách Whisky Shopu v Domě pánů z Lipé.
Ochutnávali jsme dva bourbony a dvě režné whiskey (u nás obtížně k sehnání):

1) Wild Turkey Rye Whiskey, 50,5% - nejvýraznější vzorek ze všech. Byla "jiná". Hořká, zázvorová, byla cítit lékořice
2) Old Overholt Rye Whiskey, 40% - velmi jednostranná whiskey. Tady ta fakt byla cítit jako mýdlo. Divná.
3) Maker's Mark Gold Label, 45% - násládlá, trochu do rumu.
4) Old Rip van Winkle 10 yo, 45% - voní jako rum. V chuti je ostrá, máslová, vanilková

.

29.6.2007 - Ochutnávka obilné whisky - Ochutnávka whisky v Brně pořádaná brněnským Whiskyshopem

Od Marwina jsem dostal článek o ochutnávce whisky, která proběhla 29.6.2007 v Brně.

Červnová ochutnávka byla věnována obilné whisky, tedy destilátu, který v čisté podobě měl jen málokdo z nás možnost ochutnat, třebaže tvoří významný podíl každé míchané whisky. Ochutnávka se uskutečnila v kavárně Reduta v Brně a zorganizoval ji jako obvykle Whisky shop. Ochutnávali jsme celkem čtyři obilné whisky, všechny z nezávislé plnírny Cadenheads (komentáře jsou od Petry a Marwina).
Obecně obilné whisky chybí plnější tělo, takže to bylo zajímavé seznámení, ale spíše jako kuriozita. K degustaci měl odborný výklad o obilné whisky majitel Whisky shopu a dudák nám zadudal v přestávkách.

Celkem je ve Skotsku sedm funkčních palíren obilné (takže ochutnávka byla v tomto směru reprezentativní), všechno jsou to velké průmyslové provozy. Standardní obilná do obyčejných míchaných zraje právě jen tři roky a v několikrát použitých sudech, takže výsledný alkohol je skoro bez příchuti. Milovníci obilné se z nás zřejmě nestanou, takže jsme rádi pokračovali v ochutnávání ve Whisky shopu, tentokrát už spíše tradičnějších single malt značek – premiéru zde měl devítiletý Ardbeg - Almost There.

1) Port Dundas 10yo, 59,6%
P: Obilná whisky. Světlá barva, vůně po poteenu. Chuť pálivá, trochu jako kapky proti kašli smíchané se slivovicí. S vodou je trochu lepší, není tolik cítit alkohol. Vystoupí kmín.
M: Nestarší obilná palírna - na produktu to nebylo moc znát. Poteen i dle chuti (a to tomu bylo 10 let).

2) Cameronbridge 11yo, 64%
P: Obilná whisky. Světlá barva. Vůně květinová. Chuť je ostrá, ale sladší. Ale krátká a nudná, bez těla.
M: Tohle už oproti Port Dundas vůní i chutí připomínalo whisky, ale stále žádná sláva.

3) Invergordon 12yo, 65,3%
P: Obilná whisky. Velmi světlá barva. Vůně téměř nijaká. V chuti je cítit lékořice, pendrek a kvasnice.
M: Téměř bez vůně a barvy, chuť obstojná, trochu moučná, krátká.

4) North British 21yo, 57,8%
P: Obilná whisky. Barva zlatá, jasná. Vůně sladká, květinová, rozkvetlá louka. Chuť příjemná, vanilková, smetanová. Chutná téměř jako pravý rum.
M: Údajně nejlepší značka obilné ve Skotsku. Kdybych nevěděl co piju, tak řeknu, že jde o dobrý zlatý rum (i barva odpovídala).

Z rejstříku pojmů: Poteen - správněji Poitín, v minulosti to byl nelegálně vyráběný destilát z obilí (v horším případě i z brambor) a hlavně pokoutní výroba ho odlišovala od tehdejší zdaněné whiskey. Dnešní opět legální produkt je destilát z obilí bez delší doby zrání, stojící někde na rozhraní mezi vodkou a whiskey. Na trhu existují značky destilované jedenkrát i třikrát. (z webu Irish whiskey - http://irskych-whiskey.blogspot.com)

22.5.2007 - Edradour Tasting - Ochutnávka whisky v Brně pořádaná brněnským Whiskyshopem

Od Marwina jsem dostal článek o ochutnávce whisky, která proběhla 22.5.2007 v Brně.

22.5.2007 byla výjimečně pravidelná brněnská ochutnávka whisky v úterý a průvodkyní nám byla paní Lenka Whyles, češka pracující ve Whisky Heritage Center v skotském Edinburghu. Účastníci měli mimořádnou příležitost ochutnat a vzájemně porovnat téměř kompletní řadu whisky z palírny Edradour, dozrávané v různých dřevech. Ochutnávka byla tentokrát umístěna přímo do prostor kavárny Reduta v Brně a organizoval ji tradičně Whisky shop.

Paní Lenka se přiznala, že je to prvně, co přednáší o whisky česky a její výklad byl vzhledem k předmětu ochutnávky zaměřena hlavně na vliv dřeva na konečnou chuť a kvalitu whisky. Kromě připomenutí základních výrobních postupů, zaznělo i mnoho zajímavých detailů (např. jak jsou mnohem dražší sudy po sherry oproti převážně používaným sudům po bourbonu, což se pochopitelně promítá i do cen takto dozrávaných whisky). Aby byla navozena ta správná atmosféra, v přestávkách mezi výkladem hrál dudák na skotské dudy. Vzhledem k tomu, že následující den byl pracovní, málokdo pokračoval v degustaci ve Whisky shopu.

Ochutnávali jsme tyto whisky z palírny Edradour, všechny v sudové síle:
1) Burgundy Finish, 10yo, 57,2%, originální plnění (distilled 19. 12. 1995, disgorged 20. 12. 2005, bottled 23.10. 2006):
Barva mědi. Vůně karamelová, sladká, rozinky, vanilka. Chuť je hřejivá, sladká.

2) Port Wood Finish, 11yo, 55,7%, originální plnění (distilled 19. 12. 1995, disgorged 20. 12. 2005, bottled 29. 1. 2007):
Velmi světlá, narůžovělá barva. Vůně je ovocná, květinová. Chuť je ovlivněna portským, náznaky švestek. Při pití píchá do jazyku. S kapkou vody vystoupí mandle a hořká čokoláda.

3) Sauternes Finish, 11yo, 56,7%, originální plnění (destilled 12. 12. 1995, disgorged 21. 12. 2005, bottled 19. 4. 2007):
Vůně typická pro whisky zrající v sudech po bílém vínu, zlatá barva. Chuť je kořeněná, letní, velmi lehká. Je cítit kandovaná kůra citrusů.

4) Super Tuscan Finish, 11yo, 58,1%, originální plnění (distilled 23. 1. 1996, disgorged 4. 5. 2006, bottled 25. 1. 2007):
Barva červená, tmavá. Vůně sladká, dřevitá, těžká. Chuť - whisky není sladká, ale těžká, tvrdá, trochu nakyslá. Po přidání vody nasládne, je cítit karamel a někteří tvrdí že tam cítí banány.

5) Cote de Provence Finish, 11yo, 59%, originální plnění (distilled 23. 1. 1996, disgorged 4. 5. 2006, bottled 24. 1. 2007):
Barva starého zlata. Voní po medu, medovníku. Na první napití je cítit alkohol, ale pak zůstane sladko v puse. Velmi zajímavá chuťově. Po přidání vody je plošší, nudná.

6) Cask Strength Decanter 1993, 58,3%, plnění Signatory (distilled 16. 6. 1993, bottled 21. 3. 2007, cask no.: 259):
Žlutá barva. Voní jako ořechové cappuccino, koženka. Chuť je nahořklá po pomerančové kůře, sušené hrušky. Výborná whisky plné chuti, těžká, tělnatá.

21.5.2007 - Ochutnávka whisky v restauraci Sonora

21.5.2007 se v restauraci Sonora uskutečnila ochutnávka whisky. Tentokrát se ochutnávka pro velký zájem konala venku na zahrádce před restaurací. Jako pokaždé na této ochutnávce jsem se před začátkem dobře najedl, prostudoval seznam whisky připravených k ochutnávce a protože se některé opakují a některé mám již na kvalitnějších fotkách, tak jsem ani moc nefotil láhve předem. Ochutnávka whisky se zde koná dvakrát do roka a snažím se žádnou nevynechat, což přináší tu výhodu, že se již nemusím složitě rozhodovat, kterou whisky ochutnám a kterou vynechám.

A z čeho bylo možné tentokrát vybírat? Prvních 17 kousků byly skotské single malt whisky, potom 2 irské whiskey a uzavíral to bourbon (stejné rozložení sil jako loni :). Whisky jsou psány ve stejném pořadí jako na seznamu z restaurace: Arran 43%, Scapa 14y 40%, Glenglassaugh The MacPhail´s Collection 1986/2000 40%, Highland Park 18y 43%, Dalmore Cigar Malt 40%, Glenesk Gordon & MacPhail Connoisseurs Choice 1985/2000 40%, Macallan Forties 40% (čtyřicátá léta), Bladnoch Gordon & MacPhail Reserve 1991/2001 43%, Mortlach Gordon & MacPhail Reserve 1983/2001 46%, Laphroaig 7y Signatory Vintage Un-chillfiltered Collection 25.3.1999/19.1.2007 46%, Laphroaig 15y 43%, Banff 1974 Gordon & MacPhail Connoisseurs Choice 1974/1998 40%, Brora 24y Rare Malts Selection 1977/10.2001 56,1%, Linkwood 22y Signatory Vintage 22.8.1975/24.4.1998 55,7%, Teaninich 27y Rare Malts Selection 1972/10.2000 64,2%, Clynelish 28y Signatory Vintage 4.3.1971/30.7.1999 53,9%, Glen Garioch 29y 27.4.1968 55,5%, Redbreast 12y Pure Pot Still 40% (irská whiskey), Jameson Gold 40% (irská whiskey), Pappa Van Winkle´s 45% (americký bourbon).

U ochutnávky tohoto typu věnuji určitý čas rozhodování, které whisky ochutnám a které ne. V první řadě se rozhoduji podle toho, co ještě neznám a následně podle svých poznámek u již ochutnaných whisky. Svoji roli také samozřejmě hraje množství které se dá takto vypít, aby to byla ještě stále ochutnávka a nikoliv už jen drahé opíjení se.
Arran již znám, je to dobrá whisky, ale bylo potřeba se šetřit na ostatní a tak jsem ji vynechal. Scapu taktéž znám, ale protože mne moc nezaujala, tak byla také vynechána, u Glenglassaugh to vidím podobně jako u Scapy a tak vynechána. Highland Park znám a vím, že je to skvělá záležitost, takže jsem se rozhodl s ním ochutnávku začít, bylo to dobré rozhodnutí, je to skvělá, bohatá a komplexní whisky, uvažuji o zakoupení lahvinky. Dalmore Cigar Malt je dobré pití, znám ji, ale musela ustoupit dalším plánovaným whisky. Glenesk znám, ale nijak zvlášť mne nezaujal, takža vynechán. Macallan jsem ovšem vynechat nemohl. Kdysi jsem ochutnával celou tuto sérii a zde ochutnávaná čtyřicátá léta mi tehdy chutnala, tak jsem si je neodpustil ani teď. Je to velmi dobrá whisky, kde se ještě projevuje kdysi hlavně používaný ječmen Promise Gold (alespoň podle mne, je zde totiž výrazný rozdíl mezi Macallanem nynějším, který je také skvělý a Macallany vyrobenými v dřívější době). Bladnoch a Mortlach nezanechaly v mé paměti z dřívějších ochutnávek žádné vzpomínky (přišly, oděšly a mnoho dojmů nezůstalo) a tak jsem je vynechal. Od sedmiletého Laphroaigu od Signatory jsem toho moc nečekal a tak mé zklamání nebylo tak velké, nadšení se bohužel nekonalo. Raději se u této značky budu dále držet stejného pravidla co u Highland Parku - držet se raději originálních plnění a jiná pouze na věrohodné doporučení. Patnáctiletý Laphroaig v originálním plnění samozřejmě nezklamal. Musím se přiznat, že jsem ho vlastně ještě nepil a byl jsem příjemně překvapen jeho vyvážeností a komplexností oproti i tak skvělé desetileté verzi. Banff je velmi dobrá whisky, lehká, sladová, na minulých ochutnávkách jsem si ji vždy dával, tentokrát ale ustoupila whisky následující. Brora v plění Rare Malts je také skvělou záležitostí, kdybych tuto tekutou lahůdku neměl doma, tak bych ji určitě nevynechal. Linkwood potřeboval pro své otevření pár kapek vody a pak odkryl aroma i chuť kterou předtím skrýval. Teaninich jsem se pro další ještě dvě plánované rozhodl vynechat. Clynelish, která je takovou sestrou Brory, ukázala že v této "rodině" se umí dělat dobrá whisky. Po pár kapkách vody se otevřela, ukázala svůj bohatý charakter a komplexnost. Bez znalostí její historie byste ji ale s Brorou nespojovali. Glen Garioch jsem ochutnával již minule a přestože ode mne nedostala moc vysoké hodnocení, tak zajímavost se jí rozhodně upřít nedá. Je na ní znát dlouhý pobyt v sudu po sherry a tak máte někdy až pocit, že pijete spíše silnější sherry. Irsko si mne zatím moc nezískalo, ale nakonec jsem se nechal zlákat na Jameson Gold. Redbreast jsem vynechal, což možná byla velmi špatná volba a měl jsem to udělat obráceně. Jameson Gold byl mým jednoznačným zklamáním večera, whiskey chutnala, jak kdyby ji někdo předtím hodně a špatně naředil vodou a to odneslo všechny další chutě. Jim Murray jí hodnotí jako jednu z nejlepších irských whiskey, tak buď pil zcela něco jiného než já, nebo nezbývá než konstatovat - jestli je Jameson Gold jedna z nejlepších irských whiskey, tak krásně rozmanitý svět whisky by se bez irské whiskey docela dobře obešel. Sice Jamesonu mohlo trochu uškodit, že následoval po velmi dobrých skotských single malt, ale zase tolik to výsledný dojem ovlivnit nemohlo. Závěrečný bourbon jsem vynechal.

Protože ale jít domů s chutí Jameson Goldu na jazyku a mít ho jako poslední dojem ochutnávky není možné, rozhodl jsem se na závěr ještě pro doušek předtím vynechané whisky Teaninich. Což se ukázalo jako velmi dobrý nápad a domů jsem odcházel s chutí skvělé whisky na jazyku.
Titul největší zklamání večera si jednoznačně odnesl Jameson Gold. Po něm budou mít Irové hodně práce mne přesvědčit, že jejich whiskey má cenu vůbec ochutnávat. Mají pár dobrých whiskey, ale ty lze skoro považovat za vyjímky potvrzující pravidlo. Daleko za ním pak byl Laphroaig od Signatory, od kterého jsem ovšem moc neočekával a tak zklamání nebylo tak velké. Výrazný objev a zázrak se nekonal (není možné očekávat, že na každé ochutnávce potkám whisky ze které si sednu na zadek). Jedničkou večera byl pro mne patnáctiletý Laphroaig, který získal pár protekčních bodů, protože tento typ whisky mám rád. Na druhém místě se potom spolu umístily Highland Park a Macallan.

A stejný dodatek co v popisu minulé ochutnávky (asi ho napíšu tučně nahoru, protože platí pro všechny ochutnávky). Při čtení nezapomeňte na to, že chutě jsou individuální, takže whisky, co jsem já označil za skvělou, vám nemusí vůbec chutnat a obráceně. Posouzení chuti a celkového názoru na whisky ovliňuje také spousta různých věcí, od jídla, které jste jedli před ochutnávkou, přes předtím ochutnávanou whisky, dříve ochutnávanou whisky a vzpomínkou na ní, až po náladu a celkové rozpoložení. Také trvá několik let, než se člověk naučí whisky ochutnávat, takže první dojmy zapsané před několika lety se mohou výrazně lišit od dojmů aktuálních. Navíc ochutnávkové množství není zcela ideální, protože whisky která neupoutá na první dojem, se může po druhém doušku stát vaší oblíbenou. Nelze ale od každého plnění koupit celou láhev a tak whisky dostanou většinou jen jednu šanci.

2.5.2007 - "Předběžný křest" nových degustačních prostor Single Malt Whisky Club ČR

Od Vaška Routa jsem dostal článek o ochutnávce whisky, která proběhla 2.5.2007 v nových degustačních prostorách Single Malt Whisky Club ČR.

Ve středu 2. května 2007 proběhl "předběžný křest" nových degustačních prostor Single Malt Whisky Club ČR v prostorách vinotéky a whiskotéky Zlatý had v Břetislavově ulici na Malé Straně. A čím jiným pokřtít nové prostory budoucí whiskotéky, nežli řízenou ochutnávkou skotské whisky.
Hned u dveří byli návštěvníci uvítáni tradičním skotským zvykem - společným přípitkem ze skotského poháru quaich (to aby věděli, co je čeká). Po té se přemístili do hlavní degustační místnosti, pod krásně zdobený dřevěný strop a usadili se k již připraveným sklenkám, v nichž na ně čekal obsah nadcházející degustace. Pro tuto příležitost jsem vybral "výběr", neboli řadu Distillers Edition z portfolia společnosti Diageo. Přesněji se jednalo o následující whisky:

Dalwhinnie Distillers Edition 1990 (lahvováno 2005) - Sherry Oloroso Finished
Oban Distillers Edition 1992 (lahvováno 2006) - Montilla Fino Sherry Finished
Talisker Distillers Edition 1990 (lahvováno 2003) - Sherry Amoroso Finished
Lagavulin Distillers Edition 1990 (lahvováno 2006) - Sherry Pedro Ximinez Finished.

Po krátkém úvodu jsme přikročili k samotné degustaci. Jako první na řadu přišla Dalwhinnie Distillers Edition 1990 (lahvováno 2005) - Sherry Oloroso Finished. Tato whisky je odborníky řazena mezi jednu z nejbohatších skotských whisek, jaké jsou na trhu (zejména její patnáctiletá verze). A nyní samotná specifikace.
Barva: tmavě jantarová
Aroma: měkké a medové, balancující mezi suchostí a sladkostí, stopy sherry olorosa a lékořice, kořenová rašelina, tráva
Chuť: lehká, medově sladká, s citrónovým nádechem, dlouhý rozvoj chutě do lehké rašelinovosti a dřevitosti čerstvého dubu, vanilky a pokosené trávy. Později se objevuje lehký náznak lékořice.
Dokončení: bohaté, relativně dlouhé, medové, s náznakem sladkého dubu, ke konci nastupuje převaha rašeliny, kouře.

Jako další přišla na řadu Oban Distillers Edition 1992 (lahvováno 2006) - Montilla Fino Sherry Finished. Jedná se o dalšího zástupce skotské Vysočiny, tentokráte však na rozdíl od Dalwhinnie se jedná o Vysočinu západní, whisky z nejstarší skotské palírny pracující bez přerušení (založena 1794 jak hrdě hlásá etiketa na každé lahvi).
Barva: čistě zlatá.
Aroma: šťavnatě medové, voňavé, jedlé mořské řasy, dozrávající broskev, lehce ovoce.
Chuť: příjemná, sladová, bohatě ořechová, tmavá čokoláda, lehce koření, postupně se rozvíjí tóny tabáku a lehce mořské slanosti.
Dokončení: velmi přetrvávající, čokoládové a teplé, zřejmý vliv sudů od Montilla Fino.

Třetí v pořadí byla "perla z Ostrova Skye" - Talisker Distillers Edition 1990 (lahvováno 2003) - Sherry Amoroso Finished. Co ještě více dodat k této skutečné lahůdce, která znalce jen potěší, začátečníka šokuje a nepřipraveného "odstřelí"? Snad jen specifikaci.
Barva: ořechově hnědá
Aroma: mnohem sladší aroma a méně kořenitá a pepřová nežli u klasické desetileté, jemně sherry a rašelina, toffee, hořká čokoláda, pražené ořechy.
Chuť: obrovská, svůdná, zpočátku jiskrně rašelinová a těžká, později mnohem jemnější, sladká, pražený slad kombinovaný se suchou vřesovitostí, karamela. Bobuloviny, šťavnaté ovoce, vanilka. Sherry drží na uzdě tolik charakteristickou pepřovitost a kořenitost Taliskeru, které se společně s mořskými řasami náhle objeví na konci.
Dokončení: Rašelina a kakao kombinované se sladkohořkým charakterem. Vanilka a přetrvávající zemitě vřesovitý charakter s výrazným pepřem a mořskou solí.

Nazval-li jsem předchozí whisky "perlou", nemohu následující nazvat něčím méně výjimečným. Jako poslední oficiální whisky této ochutnávky byl totiž Lagavulin Distillers Edition 1990 (lahvováno 2006) - Sherry Pedro Ximinez Finished. Chci-li se v duchu vrátit do Skotska, na ostrov Islay, zavřu oči a dám si jednu z tolika proslavených whisek této oblasti. A nyní přišla řada na výše uvedenou - a samozřejmě nezklamala!
Barva: tmavě zlatá
Aroma: svěží nástup neobyčejně ovocné vůně s převahou peckovin, zvláště pak zralých třešní a višní, s postupným vývojem přes vínový charakter do rašelinové vůně, dehtu, kouře zjemnělého včelím voskem a mořské soli.
Chuť: zpočátku kořenitá, bohatá a nesmírně sladká, zralé bobuloviny, potom začne získávat převahu chuť rašeliny, kouře, kávy, fenolu a v závěru mořské řasy.
Dokončení: neobvykle dlouhé, dokonce i na Lagavulin, lehké náznaky mořské soli a kávy, dlouhotrvající rašelina, pepř, kouř.

A ještě několik slov k prostorám, kde ochutnávka probíhala. Jedná se o prostory v jedné z nejkrásnějších částí staré Prahy, v oblasti Jánského vršku na Malé Straně, nedaleko velvyslanectví USA, Irské republiky či Spolkové republiky Německo. V nejbližší době by zde měl vzniknout klub spojený s vinotékou, whiskotékou, cognactékou a čajovnou, kde si na své přijdou milovníci těchto nápojů, které zde budou moci nejen ochutnat, ale též zakoupit. Otevřeno by mělo být denně od 12.00 do 17.00 hodin, přičemž ve večerních hodinách se zde budou konat rozličné akce. Pro potěchu milovníků skotské whisky - předběžně je zde dohodnuto, že každé úterý by se v těchto prostorách měl konat klubový večer Single Malt Whisky Club, který však bude otevřen i pro nečleny a kde bude možnost ochutnat z nabízených vzorků, pohovořit si o tom, co kdo má rád, co nového objevil. A jednou měsíčně v úterý zde budou probíhat řízené ochutnávky whisky.

27.4.2007 - Spring Tasting - Ochutnávka whisky v Brně pořádaná brněnským Whiskyshopem

Od Marwina jsem dostal článek o ochutnávce whisky, která proběhla 27.4.2007 v Brně.

První jarní ochutnávkou letošního roku uspořádal Whisky shop 27.4.2007 v tradičních sálech Reduty v Brně. Zaměřena byla na skotskou Vysočinu a Speyside a ke každé značce a palírně byl odborný výklad. Současně měli účastnicí příležitost ochutnat výborný ovocný koláč s whisky. Po skončení ochutnávky se ještě mnozí přesunuli do prostor Whisky shopu, kde ještě pokračovali v degustaci z místní nabídky.

Komentáře a recept je od Petry:
1) Glenburgie 10yo, 40%, stáčení Gorgon & MacPhail
Při ochutnání se zdá silnější než je ve skutečnosti. Jsou cítit karamelky a lehce slad. Nahořklý konec.

2) Linkwood 12yo, 43%, stáčení Flora a fauna
Je světlá. Voní po květinách a ranní rose. Má nasládlou chuť, trochu kopřiv, trochu kouře. Velmi příjemné, lehké pití.

3) Glenmorangie Traditional 100 proof (57,2%), originální stáčení
Vůně sladká, perníková. Na první ochutnání sladká, pak přejde do slana, velmi pevné tělo, typické pro Glenmorangie. Po přidání vody vystoupí sůl a ovoce.

4) Dalmore, destilováno 1986, lahvováno 2003, sud 3091, Cask Strength (60,1%), stáčení Angus Dundee v řadě Mackillop´s Choice
Plná chuť, sušené meruňky, sladká. Po přidání vody je trochu cítit kouř.

Skotský ovocný koláč
175 g rybízu
175 g rozinek
110 g kandovaných třešní (nasekané na poloviny)
75 g kandované citrusové kůry
3 lžíce jednosladové whisky
150 g másla/tuku (Hery / co kdo používá)
150 g hnědého cukru
3 vejce
225 g hladké mouky
1 čajová lžička prášku do pečiva
mléko
2 lžíce nasekaných mandlí
nastrouhanou kůru z jednoho pomeranče a jednoho citronu
110 g loupaných mandlí (na ozdobu)
whisky na naložení a pokapání

Smíchejte rybíz, rozinky, kandované třešně, kandovanou citrusovou kůru a mandle s 5-6 lžícemi whisky, zamíchejte, přikryjte a nechte přes noc odpočinout. Vymažte formu (cca 20cm v průměru) nebo vyložte pečícím papírem. Předehřejte troubu tak na 170C. Smíchejte máslo/tuk a cukr aby těsto bylo lehké. Pomalu potom všlehejte vejce, vsypejte mouku a prášek do pečiva. Těsto by mělo být jemné, mazlavé, takové patlavé a tak aby nebylo moc husté. Pokud takové není, přidejte mléko. Potom přidejte směs ovoce s whisky. Nalijte do formy, urovnejte a nahoru naskládejte mandle. Pečte asi hodinu. Po vyndání z formy ještě pokapejte whisky.
Není-li k dispozici rybíz (což v této roční době asi není) je možno ho nahradit sušenými brusinkami. Ale je pak nutno poněkud přidat whisky na nabobtnání ovoce, přece jenom sušené ovoce do sebe více vstřebá.

27.3.2007 - Skotský gurmánský večer

Od Vaška Routa jsem dostal reportáž z historicky 1. skotského gurmánského večera, který proběhl 27. března 2007 v Praze.

Na základě mnoha dotazů a žádostí jsem se ve spolupráci s restaurantem Zlatý had, Plaská 4, Praha - Malá Strana (poblíž Újezdu) rozhodl v úterý 27. března 2007 od 19.00 hodin uspořádat první z pravidelných skotských gurmánských večerů. Netušil jsem do čeho jdu, neboť takto koncipované večery v Čechách ještě nikdo nepořádal. Zaujme to někoho? Najdou se tací, kteří uvěří, že lze whisky s jídlem lehce spojit do překrásných kombinací? Zbytečné obavy. Skutečnost předčila očekávání. Již během necelého jednoho dne byla celá kapacita zaplněna, takže jsme další zájemce byli nuceni odmítat. A jelikož jich bylo stále víc a víc, rozhodli jsme se další skotský gurmánský večer zopakovat hned o týden později (4. dubna) s mírně upraveným menu.

A čím že jsou skotské gurmánské večery zajímavé či jedinečné? Tím, že vedle tradiční skotské hudby (ať již živě podané či reprodukované) a skotské atmosféry se zde návštěvníci zhruba jednou měsíčně setkávají s tím, co je v České republice naprosto ojedinělé - se spojením servírovaného jídla se skotskou single malt whisky a to celé doplněné odborným výkladem.
A co tedy návštěvníky skotského gurmánského večera čekalo? Bylo to pečlivě vybrané menu (při jeho přípravě bylo ochutnáno nemálo poživatin a vypito nemálo whisky - Glenmorangie Burgundy Wood Finish, Tamdhu, Arran Straight Cask Whisky - Sherry Wood Finish, Glenfarclas 21let, Lagavulin 16let), které bylo předkládáno v následujícím pořadí:

Studený předkrm:
Sýr s modrou plísní Stilton s plátky mandlí a kapkami medu, domácí chléb
Whisky Glenmorangie - Burgundy Wood Finish (oblast Vysočina)
Spojení populárního britského sýru Stilton zjemněného kapkami medu a whisky Glenmorangie – Burgundy Wood Finish navodilo na začátek večera příjemnou atmosféru, která chuťovým buňkám slibovala celovečerní koncert. Na jedné straně mírně pikantní, medem zjemnělá chuť velmi kvalitního sýru s modrou plísní, na straně druhé krásná whisky zlaté barvy z Vysočiny, plná aroma (vanilka, pomerančový květ, javorový sirup), velké, měkké, sirupové, sladké, velmi ovocné, lehce vínové (přeci jenom je tam zřetelně poznat vliv sudu od burgundského) a citrusové chuti, s měkkým, postupně do lehce vyrovnané dubové suchosti se vyvíjejícím dokončením.

Polévka:
Thajská kokosová polévka s citrónovým listem a chilli
Whisky Tamdhu (oblast Speyside)
Následující spojení by bylo ideální, nebýt zbytečně silného pálivého chilli dokončení u polévky, která tím naprosto vymazala chuť whisky Tamdhu ze Speyside. Nicméně prvotní chuť byla naprosto dokonalá. Charakteristika této zářivě zlaté whisky (květinové, slabě citrónové, sladce obilné aroma s lehkým nádechem kouře, sladká, lehce karamelová chuť, kdy obilné tóny postupně přecházejí v tóny ovocné, velmi lehká, s jemným dokončením kde se objevuje sladová sladkost spojená opět s citrusy, lehce květinami a velmi lehkým náznakem rašeliny) vyžadovala dle mého názoru tuto polévku jen s lehkým, spíše symbolickým přidáním chilli.

Teplý předkrm:
Plátky domácího uzeného masa (vlastní receptura) z Moravy, domácí chléb
Whisky Arran - Straight Cask Whisky - Sherry Wood Finish - omezená edice - pouze 806 lahví na světě - (oblast Ostrovy)
Nejdříve nečekané, o to však více překvapující spojení moravského domácího uzeného masa s touto v Čechách spíše méně známou jantarově zbarvenou whisky z ostrova Arran. Na jedné straně lehká sladkost vepřového masa spojená s příjemnou kouřovitostí uzeného, na straně druhé whisky, z jejíhož aroma je poznat velmi příjemný vliv dřeva a sherry, s velmi výraznou sladkostí, vanilkou a náznakem sušeného ovoce. S přidáním vody (tato whisky má přeji jenom 56,5 % alkoholu) se objeví lehký náznak mentolu a lískových oříšků. Chuť má velmi smetanovou, olejovitou, bohatou, s velmi příjemný ovocným charakterem, s náznakem vanilky a cukrovinek. I v chuti je poznat velmi výrazný vliv sherry, kdy chuť velmi příjemně koreluje s aromatem. V dlouhém, přetrvávajícím dokončení postupně přechází chuť do jemné zázvorové suchosti a lehké kořenitosti.

Hlavní chod:
Plátky pečeného králíka zavinuté v italském špeku (špek z italských černých prasat chovaných ve volné přírodě a krmených pouze žaludy, který po vyuzení zraje další dva roky) a přelitý tymiánovým jusem
Whisky Glenfarclas 21 let (oblast Speyside)
Hlavní chod – prostě gurmánský orgasmus, kdy veškeré chuťové buňky vyskakují do výšky, plácají tlapičkami a pištějí: „Ještě, ještě!“. Na jedné straně velmi lehké, díky italskému špeku velmi mazlivé králičí maso, a na straně druhé distinguovaná dáma v nejlepších letech, setkání s níž vás naprosto pohltí. Její velké a pevné tělo jantarové barvy vás obejme a zaplaví vůní sladké vanilky, sherry, másla, rozinek, lehkého kouře a dřeva. Ochutnáte-li, chuť se překvapivě a bohatě rozvíjí a příjemně souzní s s prvotní představou, navozenou právě bohatým aromatem, takže se opět setkáme nejen se sladkostí rozinek a dřevem, ale též s kořením, zázvorem, čokoládou a lehce i tabákem. Dokončení je pozoruhodně dlouhé, sladké, kdy opět vystupují do popředí tóny sherry.

Dezert:
Čokoládové suflé s karamelovým tekutým máslem
Whisky Lagavulin 16 let (oblast Islay)
Psal-li jsem v předchozím chodu o orgasmu, tak pro spojení čokoládového suflé s nádhernou šestnáctiletou whisky Lagavulin již nenacházím adekvátnější výraz. Na jedné straně hořkosladkost vysoce kvalitní čokolády, na straně druhé whisky, z níž jejíž živočišnost přímo sálá. Tato zlatě jantarová whisky, jejíž bohaté aroma se stopami kouřového ječmene, vanilky a sherry, chutí, jejíž suchost zpočátku vyrovnává sladkost charakteru sherry, a jak se chuť postupně vyvíjí začíná se objevovat „mořský“ charakter této whisky na lékořicovém pozadí, který doplňují tóny olejové, trávové a rašelinové, aby obrovské, silné, kouřové a dřevité dokončení důstojně doplnilo charakter tohoto nápoje bohů a stalo se tou nejpříjemnější tečkou za prvním skotským gurmánským večerem.

Další článek o gurmánském večeru najdete také zde:

Více informacích o skotských gurmánských večerech, které jsou plánovány jednou měsíčně, stejně jako o informacích nejen o skotské whisky, ale též o skotské historii, kultuře a tradicích, včetně pozvánek na tématicky zaměřené akce, se dozvíte na internetových stránkách www.skotsko.net .

16.2.2007 - Valentýnská ochutnávka - Ochutnávka whisky v Brně pořádaná brněnským Whiskyshopem

Od Marwina jsem dostal článek o ochutnávce whisky, která proběhla 16.2.2007 v Brně.

Při příležitosti svátku sv. Valentýna uspořádal Whisky shop “sladce” zaměřenou ochutnávku whisky dozrávajících v sudech po fortifikovaných vínech, společně s příslušným vínem. Ochutnávka se konala 16.2. 2007 v Brně, v prostorách Reduty. Účastnici vždy obdrželi pár složený z whisky a příslušného vína, doplněný pro rozvinutí chuti ještě plátky pomeranče.

První byla CRAGGANMORE 1990, Distillers Edition, Port Wood a k ní PORTO CÁLEM 1997, Late Bottled Vintage (patřící mezi tzv. ročníky století a dnes již není na trhu).
Následoval COLEBURN 1980, 24 y.o., Sherry Wood, stáčení Angus Dundee, spolu s SHERRY PEDRO ROMERO Cream (středné sladké, pro kontrast mohli zájemci ochutnat i velmi suchou verzi sherry).
Posledními vzorky byli EDRADOUR Straight from the Cask, Madeira Finish a MADEIRA HENRIQUES & HENRIQUES 3 y.o.

Výklad k fortifikovaným vínům měl pan Kříž, zástupce firmy LIKOR spol. s r.o., o whisky a palírnách hovořil pan Burda z Whisky shopu. Díky tomu jsme se dozvěděli i základní informace o historii portského, sherry a madeiry, stejně tak jako o rozdílech v technologii jejich výroby.
Ukázalo se, že plátek pomeranče někdy dobře zafungoval i při rozvinutí chuti whisky, velmi suché sherry asi osloví jen skutečné znalce, ale zase nebylo pak tak kontrastní oproti whisky. A protože dva vzorky whisky byly v sudové síle a vína byla přece jen sladší, tak celkově byla tato ochutnávka poněkud náročnější na udržení koncentrace.

Autory následujících komentářů jsou Záviš a Petra:
Cragganmore, 40%, Distiller´s Edition, Port Wood, páleno 1990, Double Matured, Limited Edition, CggD-6´555, původní plnění:
Z: Ve Whisky Shopu byla ochutnávka a tudíž následující čtyři vzorky byly její součástí. První byla atypická Cragganmore v limitované edici. Tato whisky byla jako ukázka whisky po portském. Byla navoněná, v chuti pomerančová, sladká po víně a včelím vosku. Velice kvalitní vzorek (v této již zmíněné ochutnávce žádný špatný nebyl), přesto byl poslední ze čtyř.
P: Vůně po ovoci, chuť čokoláda, koření, pomeranče.

Coleburn, 62,9%, květen 1980 - září 2004, Cask No.:1261, Bottle No.:177, Cask Strength, Sherry Wood, Mackillop´s Choice:
Z: Naše první setkání s Coleburnem, v ochutnávce zastupovala typ whisky po sherry. Základní poznatek zní: Coleburn je opravdu výborná. Tudíž je škoda, že palírna je uzavřena a ochutnaný vzorek je z nezávislého plnění. Chuť whisky byla nasládlá, elegantní a to i přes dost varujících 62,9%. Naštěstí to tolik nevadilo a na této whisky jsem si pochutnal a málem to byl vítěz ochutnávky, kdyby nepřišel vlastně omylem Edradour 12 let.
P: Vůně medová, jako kotlíková whisky. Chuť sladová, výborná.

Edradour, 10 let, 58,1%, Cask Strength, Madeira Finish:
Z: V případě tohoto Edradouru došlo k drobnému omylu. Majitel Whisky Shopu pan Burda rozléval na ochutnávce ze dvou lahví (mají jen 0,5 litru a stejný dřevěný obal), kdy jedna měla 10 let a druhá 12. Takže 10-ti letá byla kupodivu ostřejší a štiplavější, přestože měla méně alkoholu. Bylo z ní cítit sladké ovoce. Velice slušná chuť až na těch 58,1%. Velmi kvalitní vzorek.
P: Vůně po vanilkovém cuktru, chuť ovocná.

Edradour, 12 let, 59,5%, Cask Strength, Madeira Finish:
Z: Tak tohle byla pecka, vítěz ochutnávky, nejlepší z výborných. Paradoxně tu procenta alkoholu vůbec nerušila, přestože jich bylo více než u 10-ti leté. Nádherná, jemná, naprosto vyvážená chuť po rybízu, tureckém medu, másle, ovoci a to vše v prvotřídně uspořádaném poměru. Toto se prostě těžce povedlo a nemělo to žádnou chybu kromě ceny.

.

26.1.2007 - Burnsův večer - Ochutnávka whisky v Brně pořádaná brněnským Whiskyshopem

Od Marwina jsem dostal článek o ochutnávce whisky, která proběhla 26.1.2007 v Brně.

Tuto skotskou oslavu spojenou s ochutnávkou whisky uspořádal Whisky shop v kavárně REDUTA v Brně. Výročí narození skotského básníka Roberta Burnse bylo pojato jako tradiční „Burns' Supper“, samozřejmě s haggisem. K navození atmosféry zde hrál dudák na dudy, byl slavnostně přinesen a rozkrojen haggis a přednesena báseň (Robert Burns: Óda na haggis). Účastníků bylo něco málo přes pětadvacet a po skončení se jich ještě část přesunula do Whisky shopu, kde mohli ochutnat např. 16letý Glenlivet NADURRA.

Tentokrát se ochutnávaly tyto whisky (vše originální stáčení, autorem komentářů je Záviš a Petra):
1. GLENGOYNE, 17yo, Highland, 43%
Z: Tenhle Glengoyne má v chuti něco jako stopy po bourbonu, přesto je kvalitní a dobře nám doplnila již dříve ochutnané a uznalé 10-ti a 21-ti leté.
P: Příjemné pití. Chuť a vůně ovoce a koření.

2. BENRIACH 1988, Limited Release, Speyside, 54,7%
Z: Tento Bemriach z r. 1988 je čistá, slušná a chutná whisky prakticky se vším všudy, co by měla mít.
P: Přišlo mi, že má hodně slabou vůni. Takový průměrný kousek. Kupodivu s kapkou vody funguje lépe.

3. BOWMORE Cask Strength, Islay, 56%
Z: Zase whisky s “jódem”. V tomto případě to připomíná chuť spálených pražců. Podle kritiků má být zaoblená, máslová. I když si na Bowmore už pomalu zvykám, tak tahle na mne žádný zvláštní dojem kvůli kterému bych toleroval již zmíněný “jód” neudělala. Ale ostatním asi chutnala.
P: Krásná kouřová, rašelinová vůně. Vystupuje vůně a chuť uzeného masa, klobása a dřevo. Po přidání vody je kulatější, jsou cítit máslové sušenky a sladká rašelina. Výborná věc.

4. SPRINGBANK 100 PROOF, 10yo, Campbeltown, 57%
Z: Tak tohle ano. Prostě zase výborný Springbank. Pode informací tam má být vůně sušené meruňky, máslový karamel, náznak kouře, medový dub, marcipán. Ať je tam cokoliv, je to prostě velmi zdařilá záležitost.
P: Nasládlá vůně, chuť - med, ovoce, karamel.

.

25.1.2007 - Ochutnávka whisky v prostorách Starého purkrabství na pražském Vyšehradě

25.1.2007 se v prostorách Starého purkrabství na pražském Vyšehradě uskutečnila ochutnávka whisky Talisker. Talisker je velmi dobrá a zajímavá whisky, což zaručovalo, že ochutnávka bude stát za to. Taky je Talisker velmi výrazná a silná whisky, takže to nebyla nejvhodnější ochutnávka pro začátečníky (sám jsem ji jednomu začátečníkovi raději rozmluvil). Docela mne překvapilo, kolik lidí bylo na ochutnávce poprvé (poprvé na ochutnávce pořádané Klubem přátel Skotska a Single Malt Whisky Clubu, zda i celkově poprvé nevím). Ochutnávalo se: Talisker 10y 45,8%, Talisker 18y 45,8%, Talisker Distillers Edition 1992 1992/2005 45,8%, Talisker 175 Anniversary 175 (175. výročí založení palírny), lahvována 2005, 45,8% a Drambui likér, který se z whisky Talisker vyrábí.

Úvodem o Taliskeru mohu říci totéž co o Macallanu minule - Talisker je dobrá whisky, můžu říct, že jsem vlastně nikdy nepil špatný Talisker. Velkou výhodou ochutnávek, kde se ochutnávají různé whisky ze stejné palírny je, že si více uvědomíte rozdíly mezi nimi. Talisker znám, proto jsem se na ochutnávku těšil, nikdy jsem zatím ale neměl příležitost jich ochnutnat několik různých takhle pohromadě. 10letý Talisker je skvělá věc, znám ji už zdřívějška a to skloubení kouře, pepřové ostrosti a sladkosti mi přijde jako geniální. Sedí to pohromadě tak dobře, že vás ani jedna z těch chutí nepřekvapí dojmem, že tam nepatří či vyčnívá. Je ovšem pravdou, že když jsem ochutnal tuhle 10letou nakonci celé ochutnávky znovu, tak mi připadla méně zajímavá. Přesto si ale za prvním hodnocením stojím, jen to potvrzuje známé, že dojem z whisky vždy ovlivňuje co jste před ní jedli a pili. 18letou jsem dříve neznal a první dojem z ní byl dobrý. Bohatá chuť, střídání chuti od pepřovitosti po sladkost a ovocnost. Celkově mi ale 10letá vyhovuje více, připadá mi komplexnější a vyváženější. Distillers Edition znám z dřívejška a připadá mi jako bonbón v hořké čokoládě, až na to, že je kompletně tekutý a nemusíte ho kousat. První dojem z vůně - hořká čokoláda, dojem z chuti - rozkousnutý bonbón z hořké čokolády, kdy se mísí chuť čokolády a vnitřní náplně, kterou tvoří skvělá whisky, navíc natolik komplexní, že ničím ten dojem neruší.

K Taliskeru 175 jsem nenašel cestu a můj dojem z něj je trochu rozporuplný. Je to dobrá whisky, ale na pořádné ohodnocení bych ji musel ochutnat vícekrát (obecný problém ochutnávek, co vám na ochutnávce připadne skvělé, vás může při dalším pití již nudit a obráceně, co na ochutnávce zamítnete či vám nepřijde zajímavé, si můžete při dalším pití zamilovat anebo také první dojem může odpovídat i dojmům z dalšího pití). Nejdříve mi připadl velký nástup trochu sladké chuti, hned následovaný pepřovitou ostrostí , která se protáhne až do dlouhého závěru. Na závěr byla možnost ochutnat likér Drambui, který se z Taliskeru vyrábí. Už jsem měl možnost ho jednou ochutnat a vůbec mi nechutnal. Přesto jsem si ho neodpustil a udělal jsem chybu, že jsem se nedržel svého hodnocení tohoto nápoje. Dle očekávání mi nechutnal znovu. Přijde mi strašně sladký (prostě příšerný tlamolep) a navíc s výraznou chutí (podle někoho se jedná o anýz). Ani jedna z těchto hlavních vlastností se mi nelíbila a té chuti v puse jsem se nemohl ještě dlouho zbavit.

text: petr komárek | web: fafík | datum poslední úpravy textu: 02.02.2022